přidáno 20.06.2025
komentářů2
čteno18(3)
Bez pokory tvář je dutá, v očích blýská pýcha krutá. Jízlivým slovem bodáš svět, ale duše — ta nemá květ.

Zloba šepotá do srdce klam, že vítězí ten, kdo šlape nám. Jenže svět se točí po svém dál, a ticho pokory nezůstane sám.

Pokorný člověk nemlátí hromy, nestaví slova jak ostré domy. Má laskavost v dlaních, světlo v hlase, vítězí tam, kde zloba zhasne.

Tak ať si mluví, ať si řežou, pravdu nezničí, jen sebe ořežou. A ty? Jdi dál klidně, beze strachu – vždyť v pokorném srdci je nejvíc prachu... ...z hvězd.
přidáno 20.06.2025 - 09:14
Pěkné,jen pokora je drahokamem lidství.
Zášť a pýcha teť slastí vzdychá.
Ikdyž chtějí srdce zmrazit nenechme si život skazit.
přidáno 20.06.2025 - 08:30
Pokora je nebezpečná ingredience. Musí to být právě jen a jen pokora. Člověk pokorný by neměl být slaboch a měl by mít taky nějakou hrdost, jinak... Domyslíš si asi sama. Dle mě je dokonalost ve vyváženosti, jenže, kdo to dokáže...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bez pokory tvář je dutá : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : Božská komedie česká

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming