Alegorie
![]() ![]() ![]() |
Nad věžemi spíše než obloha,
šedý plášť se snáší jako vina,
ulice tlumené, ticho nemluví,
jen kapky klepou jak stará rutina.
Mraky se valí jak slova v debatách,
co míjejí smysl a krmí hluk,
pravda se krčí v těsných zákoutích.
A naděje?
Zůstala někde u vltavských luk.
Každý oblak neskrývá jen déšť,
ale tíhu věcí, jež se neřeknou.
Nad Hradem krouží mlhavý šepot,
že zítřek se píše ozvěnou.
A přece v tom šeru svítá stín touhy,
že vítr jednou zas nebe pročistí,
že mraky nejsou koncem,
jen tkaninou děje,
a světlo si najde cestu přes listí.

Jak kráčí den ami sním.
V ozvěnách ticha.
Pěkné vyjadření očistného deště.
A konec je bezva.
V ozvěnách ticha.
Pěkné vyjadření očistného deště.
A konec je bezva.

Mraky a pročištěný vzduch. Teď po bouři v podhradí je lahodný čas a magie se odkládá na večer...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stověžatá Praha : trvalý odkaz
Následující deník autora : Prázdniny u babičky
Předchozí deník autora : Bez pokory tvář je dutá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Meluzina řekla o loner :Myslím, že kvůli muži, který dokáže napsat takovou poezii stojí ženě za to obléct jen lehkou krajku a roztančit jeho představivost. :)