Dva úryvky a píseň

Dva úryvky ...co si chci odložit a píseň co na mě dnes vyskočila
Je to síla, když AI zná lépe váš hudební vkus, než nejeden muž, než vy sami ...

Nuž a tady ty úryvly - vyskočili na mě na FB ...

dva úryvky z knížky Záhir od P.Coelha

první úryvek ze "seance" aneb mongolsky mýtus


Dveře sálu se otvírají, dav vstupuje - poté, co každý nechá v košíčku u vchodu pět eur. Uvnitř na improvizovaném jevišti stojí nevšímavě dva mladíci a dvě dívky, všichni v bílých zvonových a vyztužených suknicích, které tvoří kolem těla velký kruh. Kromě těch čtyř vidím staršího muže s bubnem v ruce a ženu s obrovským, bohatě zdobeným bronzovým činelem; pokaždé když nechtíc o svůj nástroj zavadí, zaslechneme zvuk kovového deště.

...

Za dvacet minut, když už je v sále tak nakouřeno, že vzduch začíná být téměř nedýchatelný, zazní zvuk kovového činelu se zdobeným okrajem. Hovor jako kouzlem ustane, prostředí naprosté anarchie jako by obestřela náboženská aura: jeviště i hlediště ztichly, jediný hluk doléhá z vedlejší restaurace.

Michail vypadá jako v transu, dál upírá zrak na neviditelný bod před sebou a začne:

"Mongolský mýtus o stvoření světa praví:


Objevil se divoký pes modrý a šedý
jehož osud určila nebesa.
Jeho ženou byla laň.



Michailův hlas je nyní jiný, ženštější a jistější.

"Tak začíná další příběh lásky. Divoký pes se svou odvahou, svou silou, laň se svou něhou, intuicí, elegancí. Lovec a lovná zvěř se setkají a milují se. Podle přírodních zákonů by jeden měl zničit druhého - v lásce však není dobro ani zlo, není budování ani ničení, jsou pohyby. A láska mění přírodní zákony."

Pokyne rukou a všichni čtyři se otáčejí kolem dokola.

"Ve stepích, odkud přicházím, je divoký pes ženským zvířetem. Citlivý, schopný lovec, poněvadž si rozvinul instinkt, zároveň však plachý. Nepoužívá hrubé síly, nýbrž strategie. Je odvážný a opatrný, rychlý. V jediném okamžiku přejde ze stavu naprostého uvolnění k prudkému skoku na vyhlédnutý cíl."

…

"Laň má mužské vlastnosti: je rychlá, rozumí zemi. Oba dva putují ve svých symbolických světech, dvě nemožnosti, jež se setkají, a protože překonají svou přirozenost a své zábrany, učiní možným také svět. Takový je mongolský mýtus: z různých přirozeností se rodí láska. V protikladu získává láska sílu. V konfrontaci a proměně se láska udržuje.

Máme svůj život. Svět stálo hodně úsilí, aby došel tam, kde je, sdružili jsme se nejlepším možným způsobem; není to ideální, ale můžeme spolu žít. Něco nicméně chybí - vždycky něco chybí, a proto jsme se tu dnes večer sešli: aby každý z nás pomohl druhým zamyslet se trochu nad důvodem své existence. Tím, že budeme vyprávět příběhy, jež nedávají smysl, hledat fakta, jež se vymykají obvyklému nazírání skutečnosti, dokud možná po jedné či dvou generacích neodhalíme jinou cestu.

Když italský básník Dante napsal Božskou komedii, řekl: Jakmile člověk dovolí, aby se objevila opravdová láska, pak se dobře uspořádané věci změní v chaos a rozkolísají všechno to, co považujeme za jisté, za pravdivé. Svět bude opravdový, až bude člověk umět milovat - do té doby budeme žít v přesvědčení, že lásku známe, ale nebudeme mít odvahu čelit jí takové, jaká je.

Láska je divoká síla. Když se jí pokoušíme zkrotit, tak nás zničí. Když se ji pokoušíme zajmout, tak nás zotročí. Když se ji pokoušíme pochopit, zanechá nás bezradné a zmatené.

Táto síla je na zemi, aby nám přinášela radost, aby nás přiblížila Bohu a našemu bližnímu: přesto dnes milujeme tak, že na každou minutu klidu připadne hodina úzkosti."

Michail se odmlčel. Znovu zazněl podivný kovový činel.

"Tak jak to děláme každý čtvrtek, nebudeme vyprávět příběhy lásky. Budeme vyprávět příběhy nelásky. Uvidíme co je na povrchu, a pochopíme, co je vespod: vrstva, v níž jsou naše zvyky, naše hodnoty. Když do této vrstvy dokážeme proniknout, uvidíme, že tam jsme my. Kdo začne?"

Několik lidí zvedlo ruku.


Jeden z příběhů nelásky


Michail vyvolal dívku arabského vzezření. Ta se obrátila k osamělému muži na druhé straně sálu.
"Už jste někdy s nějakou ženou v posteli selhal?"
Všichni se zasmáli.

…

"Ne," řekla dívka pevným hlasem. " Ale už se mu to stalo. A vím, že kdybyste vzal mou otázku vážně, odpověď by byla 'ano, už se mi to stalo'. Všichni muži, ve všech zemích a kulturách, nezávisle na lásce nebo sexuální přitažlivosti, už někdy selhali, a to často s osobou, po níž nejvíc touží. Je to normální."

…

Dívka pokračovala:

"Vypráví se nám ale tenhle příběh: všichni muži vždycky dosáhnou erekce. Jakmile jí nedosáhnou, myslí si, že jsou neschopní, a ženy přesvědčují, že nejsou dost přitažlivé, aby upoutaly jejich zájem. Jelikož je tato záležitost tabu, muž o tom nehovoří se svými přáteli. Řekne ženě pověstnou větu: 'To se mi stalo poprvé.' Stydí se sám za sebe a většinou se rozejde s někým, s kým by mohl mít skvělý vztah, kdyby si dopřál druhou, třetí nebo čtvrtou šanci. Kdyby víc důvěřoval lásce ženy, necítil by se ponížený."

Potlesk. Znovu se zapalovaly cigarety, jako by se spoustě lidí - ženám i mužům - velice ulevilo.