|
|
Vem rozum do hrsti, když po rodné prsti
vláčíš si smutky své i špetku radosti.
Na to je třeba jít tak nějak od lesa,
též trochu štěstí mít, ať srdce zaplesá.
S úsměvem na vše jít zdá se být moudřejší
i druhým prozářit svět ten náš vezdejší.
Nebát se problémů, vrhnout se do boje
s odvahou statného z westernu cowboye.
Od matky Přírody máš kůru mozkovou,
pro chvíle pohody i ty, kdy bouře jdou.
Hleď jí využívat, paniky netřeba,
byť důvod máš se bát a není na chleba.
Když rozum zapojíš, rozkvete naděje,
nevláčíš dál svůj kříž a zase dobře je.
Ať hlava zabolí, stane se cokoli,
šťastně zas roztáčej Osudu soukolí..
vláčíš si smutky své i špetku radosti.
Na to je třeba jít tak nějak od lesa,
též trochu štěstí mít, ať srdce zaplesá.
S úsměvem na vše jít zdá se být moudřejší
i druhým prozářit svět ten náš vezdejší.
Nebát se problémů, vrhnout se do boje
s odvahou statného z westernu cowboye.
Od matky Přírody máš kůru mozkovou,
pro chvíle pohody i ty, kdy bouře jdou.
Hleď jí využívat, paniky netřeba,
byť důvod máš se bát a není na chleba.
Když rozum zapojíš, rozkvete naděje,
nevláčíš dál svůj kříž a zase dobře je.
Ať hlava zabolí, stane se cokoli,
šťastně zas roztáčej Osudu soukolí..
Vem rozum do hrsti... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Neslavný konec Tondy, posledního upíra v Čechách...
Předchozí deník autora : S písmenky peru se jak drak...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

