 14.03.2024 3 248(7) |
Vem rozum do hrsti, když po rodné prsti
vláčíš si smutky své i špetku radosti.
Na to je třeba jít tak nějak od lesa,
též trochu štěstí mít, ať srdce zaplesá.
S úsměvem na vše jít zdá se být moudřejší
i druhým prozářit svět ten náš vezdejší.
Nebát se problémů, vrhnout se do boje
s odvahou statného z westernu cowboye.
Od matky Přírody máš kůru mozkovou,
pro chvíle pohody i ty, kdy bouře jdou.
Hleď jí využívat, paniky netřeba,
byť důvod máš se bát a není na chleba.
Když rozum zapojíš, rozkvete naděje,
nevláčíš dál svůj kříž a zase dobře je.
Ať hlava zabolí, stane se cokoli,
šťastně zas roztáčej Osudu soukolí..
vláčíš si smutky své i špetku radosti.
Na to je třeba jít tak nějak od lesa,
též trochu štěstí mít, ať srdce zaplesá.
S úsměvem na vše jít zdá se být moudřejší
i druhým prozářit svět ten náš vezdejší.
Nebát se problémů, vrhnout se do boje
s odvahou statného z westernu cowboye.
Od matky Přírody máš kůru mozkovou,
pro chvíle pohody i ty, kdy bouře jdou.
Hleď jí využívat, paniky netřeba,
byť důvod máš se bát a není na chleba.
Když rozum zapojíš, rozkvete naděje,
nevláčíš dál svůj kříž a zase dobře je.
Ať hlava zabolí, stane se cokoli,
šťastně zas roztáčej Osudu soukolí..
Vem rozum do hrsti... : trvalý odkaz
Následující deník autora : Neslavný konec Tondy, posledního upíra v Čechách...
Předchozí deník autora : S písmenky peru se jak drak...
