|
#XueranChen #PlanetaAzie - doporučuji poslouchat se sluchadly
|
K překladu byl použit google translator, přesto si myslím, že je to pecka s obsahem.
Když jdu přes hory, nemluví
Když jdu přes moře, moře nemluví
Luo Hui nechal záda a odpověděl sám
Růst je tichý jako malebný
Když jsem hvězdě slíbil, odpověděla tiše
Když nebe hoří ohněm, kde je?
Kdo říká, že osud je určován osudem? Úsměv
Cesta je prošlapaná
Všude jsou tisíce ras, jak můžeme tolerovat pravdu a nepravdu?
Metamorfóza, každý bolestivý stroupek
Kolik předních hran budu mít, když budu znovu bojovat?
Jen slzy se mohou na chvíli srazit
Když jdu přes hory, nemluví
Když jdu přes moře, moře nemluví
Luo Hui nechal záda a odpověděl sám
Růst je tichý jako malebný
Budu držet meč, abych bojoval za její mládí
Od této chvíle je svět plný čaje
Jak to můžu dát do pochvy a usadit se na konci světa?
Chybí mi, ale jak jí to můžu vrátit?
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Od Xuerana Chena - po druhé : trvalý odkaz
Následující deník autora : Husí kůže po prvé
Předchozí deník autora : Slunce bude svítit dál, příběh pokračovat
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kritik [13], veselý smutek [12], Terézia Rosinová [5], Nositel Pravdy [3]» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.

