ranní žblepty

někdy se koukám na oblohu
a zdá se mi
že je na ní všechno napsané
někdy se koukám na svůj chlastem poznamenanej ksicht
a zdá se mi
že i v něm se dá číst
jak v té obloze
zarudlý oči, zarudlej nos
akné
a smutnej pohled
tak nějak si říkám, že musím přežít další den
a koukám na tebe, jak vedle mě ležíš
tvůj dech se zrychluje, když se tě dotknu
a já mám pocit, že je to správně
takže ten život nakonec není tak hroznej
vlastně je
nebo není?
moje hlava mi nerozumí a já nerozumím jí
ale pokud budeme spolu, snad se mi podaří to neposrat
nic jiného bych si ani nepřála - než jednou něco neposrat