přidáno 16.07.2023
komentářů1
čteno582(3)
někdy se koukám na oblohu
a zdá se mi
že je na ní všechno napsané
někdy se koukám na svůj chlastem poznamenanej ksicht
a zdá se mi
že i v něm se dá číst
jak v té obloze
zarudlý oči, zarudlej nos
akné
a smutnej pohled
tak nějak si říkám, že musím přežít další den
a koukám na tebe, jak vedle mě ležíš
tvůj dech se zrychluje, když se tě dotknu
a já mám pocit, že je to správně
takže ten život nakonec není tak hroznej
vlastně je
nebo není?
moje hlava mi nerozumí a já nerozumím jí
ale pokud budeme spolu, snad se mi podaří to neposrat
nic jiného bych si ani nepřála - než jednou něco neposrat
přidáno 16.07.2023 - 08:44
Hezký, že to posrání nesvádíš na ostatní.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ranní žblepty : trvalý odkaz


Předchozí deník autora : vlak

» narozeniny
Rony [17], Adéla [15], sqeerukl [14], Ingo [14], máni brzková [13], filliu [12], MaPi [12], TenNovej [12], Pigi [10], Ho visto cadere una stella [3]
» řekli o sobě
puero řekl o NoWiš :
Původně takový romantický twink s talentem na milostnou poezii a dneska světem protřelý mědvěd s poezií jako životním manifestem.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming