přidáno 09.06.2022
komentářů2
čteno772(3)
Poslední dobou víc
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"

Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...

Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.

Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...

***

Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
přidáno 16.10.2022 - 10:02
Ahoj, moc tě zdravím :-)
A díky za přečtení a komentář
přidáno 16.10.2022 - 09:40
Každý sám za sebe pro jeden celek: jak příznačné pro dnešní dobu zvláště

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Transformace : trvalý odkaz

Následující deník autora : Vlastně se nic neobvyklého neděje...
Předchozí deník autora : Demoliční koule (Wrecking ball)

» nováčci
MiroslavScholz
» narozeniny
Sari_nka [15], Král_z_Lán [13], ljta@seznam.cz [9], Sasha Hell [9], TeenkaKral [3]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming