|
|
Poslední dobou víc
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"
Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...
Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.
Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...
***
Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
škobrtám, padám.
A nikde nezazní:
"Ach, pardon, madam!"
Část mojí bytosti
svíjí se v křeči...
Však sem tam probleskne
cosi, co léčí...
Cítím, že teď není
ve druhých moci
vést mě a pomáhat
při těžkých krocích.
Každý sám za sebe
pro jeden celek.
To je ta odpověď,
to je ten všelék...
***
Skořápka duše mé
bolestně praská.
Až proces dokončí,
zbude jen... Láska.
Transformace : trvalý odkaz
Následující deník autora : Vlastně se nic neobvyklého neděje...
Předchozí deník autora : Demoliční koule (Wrecking ball)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
MiroslavScholz» narozeniny
Sari_nka [15], Král_z_Lán [13], ljta@seznam.cz [9], Sasha Hell [9], TeenkaKral [3]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

