 30.09.2019 0 1167(2) |
Zlá křídla v osamění
tak ztrať se
a upadni v zapomnění
Nech mě kráčet cestou vyšlapanou
a ne trpět jako bych
byl zvěří hnanou
Nech mě odletět
na perutích labutích křídel
nech mě zapomenout
na vůni těch tvých mýdel
Klečím na kolenou
přes slzy nevidím ani
a svůj obličej svírám v dlani
ty jsi mě nechala jít já však tebe ne
naše iniciály vytesám do kamene
tak ztrať se
a upadni v zapomnění
Nech mě kráčet cestou vyšlapanou
a ne trpět jako bych
byl zvěří hnanou
Nech mě odletět
na perutích labutích křídel
nech mě zapomenout
na vůni těch tvých mýdel
Klečím na kolenou
přes slzy nevidím ani
a svůj obličej svírám v dlani
ty jsi mě nechala jít já však tebe ne
naše iniciály vytesám do kamene
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zlá křídla osamění : trvalý odkaz
Následující deník autora : Splíny
Předchozí deník autora : Osamělost
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
