hřebík do rakve

oblíkl jsem si čistou košili
učesal se, za uši vetřel mátu
abych byl čerstvý až se potkáme
a vzal jsem ti dárek
nedotýkej se jej myšlenkami
budou to totiž nedotknutelná slova
vyřčená s vůní máty
až opřeš hlavu o mé rameno

přišel jsem čistý a zoufalý
darovat ti svobodu
a rozejít se s tebou z lásky


jsem pro tebe nádor, bolest, splín
jsi moře a já loď plná min
jsme hrob, pořád nás zasypávám
vstaň z mrtvých, žij, já se tě vzdávám


oblíkl jsem si smuteční košili
upravil se jako na pohřeb
a vzal ti dárek

teď máš o jeden hřebík míň