|
Tři typy fanoušků a odpověď na otázky ohledně mého titulu „1. fanoušek Ester Krejčí“.
 30.01.2019 0 741(5) |
Od doby, kdy mi vyšlo knižní vydání seriálu Ester Krejčí (ISBN 978-80-270-4308-8 a 978-80-270-4309-5), jsem dostal/a řadu zcela nových reakcí, s jakými jsem se zde na literárním serveru předtím nesetkal/a. Není divu, vytištěná a svázaná kniha je přece jen o dost víc než jen soubor textů jednotlivých kapitol a nic z toho nebylo dokonalé na první pokus.
Jedna z reakcí mě však obzvlášť poučila, a proto bych se ohledně ní chtěl/a rozepsat veřejně.
Nepřekvapilo mě ani moc, že ostatní chápali moje označení „1. fanoušek Ester Krejčí“ docela jinak než já, protože to se mi stává dost často, tak už jsem si na to zvykl/a. Mnohem víc mě však překvapilo, když jsem zjistil/a, že samotné slovo fanoušek má v podstatě tři různé významy!
Znáte je?
A zajímá vás, který z nich jsem měl/a na mysli?
Pro zjednodušení je nazvu: fanda, nadšenec a sběratel.
1. Fanda je fanoušek, který někomu fandí. Podporuje ho, podřizuje se mu a je mu věrný. Fandové jsou nejběžnější u sportovců a hudebních interpretů.
Fandění je projevem lásky a obdivu, někdy také víry a fanatismu. Fandové jsou původní, a tedy nejstarší známý typ fanoušků.
2. Nadšenec je fanoušek, který se něčím (zpravidla nějakým dílem nebo obsahem) cítí být hluboce dotčený a je věrný svým citům k danému obsahu, stylu či vkusu, ne k lidem, kteří s ním přicházejí. Nadšenec je sebevědomější než fanda, je kritický (vybíravý) a snaží se k předmětu svého nadšení přiblížit, ba s ním splynout. (Z tohoto hlediska můžeme např. ochránce přírody považovat za fanoušky přírody.) Nadšenec se může snadno obrátit např. proti původním autorům seriálu, pokud nové díly city nadšence zrazují či zraňují. Nadšenci jsou málokdy stoprocentně spokojení s dílem tak, jak je, proto vytvářejí různé druhy fan artu, cosplaye, roleplayingu apod.
Nadšenectví je především projevem touhy a potřeby uznání. Nadšenec se totiž s obsahem, který budí jeho nadšení, identifikuje a snaží se k němu přiblížit, napodobit, splynout s ním. Ale nechce se mu podřizovat, ani ho ovládnout, bere to jako rovnocenný vztah.
3. Sběratel je fanoušek, který shromažďuje co nejkompletnější „sbírku“ všeho, co se týká předmětu jeho zájmu. Sběratelé jsou nejběžnější u komixů a mangy. Na sběratele dnes cílí spousta reklamních kampaní, nejokatější je to asi u seriálu Pokémon; heslo "catch them all" by mohlo být mottem všech sběratelů.
Sběratelství je projevem chamtivosti a touhy po moci. Zatímco nadšenec se snaží s předmětem svého obdivu sblížit až splynout, tedy jím v jistém smyslu „být“, sběratel se snaží získat úplný přehled o předmětu svého zájmu, tedy jej v jistém smyslu „mít“. (Fanda se v kontrastu s tím naopak cíli svého obdivu dobrovolně věnuje, z tohoto úhlu pohledu se tedy snaží „být vlastněn“.)
* * *
Představte si, že sochař vytesá krásnou sochu, ale vadí mu, že není nejkrásnější na světě, a tak se rozhodne ji rozbít. Fanda ho v tom podpoří: „Do toho!“ Nadšenec se naopak proti němu vášnivě postaví, protože útok na sochu pociťuje jako útok na něho samého. A sběratel? Ten bude jen chtít úplný soubor fotografií sochy před zničením i po ní, možná si odveze i kusy, které z ní zbyly.
Nebo si představte fanoušky fotbalového družstva. Fandové budou chodit na zápasy a vykřikovat tam na podporu svých oblíbenců, nadšenci si budou o zápasech toho družstva povídat a možná si sestaví vlastní družstvo, kde se budou snažit „hrát jako oni“, a když budou opravdu dobří, mohou se nakonec stát třeba mistry světa. A sběratelé si budou vést pečlivou tabulku s výsledky všech utkání, aby jim nic neuniklo.
Taková je realita fanouškovství. A co jsem tedy vlastně měl/a na mysli?
Když jsem se rozhodl/a označit se za prvního fanouška Ester Krejčí, měl/a jsem na mysli jen a pouze ten druhý význam (ale označení „nadšenec Ester Krejčí“ zní hrozně). Seriál Ester Krejčí jsem totiž sepsal/a právě díky cílevědomé a účelné kultivaci svého nadšení. Nemám v úmyslu Ester Krejčí podporovat (fandit) ani ji vlastnit (sbírat).
Tak, to je zatím vše, co teď chci napsat.
Jedna z reakcí mě však obzvlášť poučila, a proto bych se ohledně ní chtěl/a rozepsat veřejně.
Nepřekvapilo mě ani moc, že ostatní chápali moje označení „1. fanoušek Ester Krejčí“ docela jinak než já, protože to se mi stává dost často, tak už jsem si na to zvykl/a. Mnohem víc mě však překvapilo, když jsem zjistil/a, že samotné slovo fanoušek má v podstatě tři různé významy!
Znáte je?
A zajímá vás, který z nich jsem měl/a na mysli?
Pro zjednodušení je nazvu: fanda, nadšenec a sběratel.
1. Fanda je fanoušek, který někomu fandí. Podporuje ho, podřizuje se mu a je mu věrný. Fandové jsou nejběžnější u sportovců a hudebních interpretů.
Fandění je projevem lásky a obdivu, někdy také víry a fanatismu. Fandové jsou původní, a tedy nejstarší známý typ fanoušků.
2. Nadšenec je fanoušek, který se něčím (zpravidla nějakým dílem nebo obsahem) cítí být hluboce dotčený a je věrný svým citům k danému obsahu, stylu či vkusu, ne k lidem, kteří s ním přicházejí. Nadšenec je sebevědomější než fanda, je kritický (vybíravý) a snaží se k předmětu svého nadšení přiblížit, ba s ním splynout. (Z tohoto hlediska můžeme např. ochránce přírody považovat za fanoušky přírody.) Nadšenec se může snadno obrátit např. proti původním autorům seriálu, pokud nové díly city nadšence zrazují či zraňují. Nadšenci jsou málokdy stoprocentně spokojení s dílem tak, jak je, proto vytvářejí různé druhy fan artu, cosplaye, roleplayingu apod.
Nadšenectví je především projevem touhy a potřeby uznání. Nadšenec se totiž s obsahem, který budí jeho nadšení, identifikuje a snaží se k němu přiblížit, napodobit, splynout s ním. Ale nechce se mu podřizovat, ani ho ovládnout, bere to jako rovnocenný vztah.
3. Sběratel je fanoušek, který shromažďuje co nejkompletnější „sbírku“ všeho, co se týká předmětu jeho zájmu. Sběratelé jsou nejběžnější u komixů a mangy. Na sběratele dnes cílí spousta reklamních kampaní, nejokatější je to asi u seriálu Pokémon; heslo "catch them all" by mohlo být mottem všech sběratelů.
Sběratelství je projevem chamtivosti a touhy po moci. Zatímco nadšenec se snaží s předmětem svého obdivu sblížit až splynout, tedy jím v jistém smyslu „být“, sběratel se snaží získat úplný přehled o předmětu svého zájmu, tedy jej v jistém smyslu „mít“. (Fanda se v kontrastu s tím naopak cíli svého obdivu dobrovolně věnuje, z tohoto úhlu pohledu se tedy snaží „být vlastněn“.)
* * *
Představte si, že sochař vytesá krásnou sochu, ale vadí mu, že není nejkrásnější na světě, a tak se rozhodne ji rozbít. Fanda ho v tom podpoří: „Do toho!“ Nadšenec se naopak proti němu vášnivě postaví, protože útok na sochu pociťuje jako útok na něho samého. A sběratel? Ten bude jen chtít úplný soubor fotografií sochy před zničením i po ní, možná si odveze i kusy, které z ní zbyly.
Nebo si představte fanoušky fotbalového družstva. Fandové budou chodit na zápasy a vykřikovat tam na podporu svých oblíbenců, nadšenci si budou o zápasech toho družstva povídat a možná si sestaví vlastní družstvo, kde se budou snažit „hrát jako oni“, a když budou opravdu dobří, mohou se nakonec stát třeba mistry světa. A sběratelé si budou vést pečlivou tabulku s výsledky všech utkání, aby jim nic neuniklo.
Taková je realita fanouškovství. A co jsem tedy vlastně měl/a na mysli?
Když jsem se rozhodl/a označit se za prvního fanouška Ester Krejčí, měl/a jsem na mysli jen a pouze ten druhý význam (ale označení „nadšenec Ester Krejčí“ zní hrozně). Seriál Ester Krejčí jsem totiž sepsal/a právě díky cílevědomé a účelné kultivaci svého nadšení. Nemám v úmyslu Ester Krejčí podporovat (fandit) ani ji vlastnit (sbírat).
Tak, to je zatím vše, co teď chci napsat.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jaký jsem typ fanouška? : trvalý odkaz
Následující deník autora : South Park − přehled témat
Předchozí deník autora : Eroze permisivních licencí Creative Commons
