Průvodčí

horko stéká
s vůní potu
tlustá kýta
železité aroma
starého vagonu

a klimoška z okna jen
když jedem

snad tam bude aspoň
stín stromu
kde dojedem

než nás náruč srpchy
studené
obejme
a mi její chlad
přijmem vřele

jo - myslím, žes to trefil skoro přesně. Zkurvenej pocit ze sebe sama, na navenek chytrolín - uvnitř asi ty červy, žádný odpovědi, jedy...
Jen ta královna večírků neoněmněla úžasem, ale prostě zůstala v půl třetí ráno ležet na podlaze a ten led už je dávno probořenej... a pohoda: kde nic - tu nic

"Krásnej" obrázek upocenýho průvodčího v neklimatizovaným humus vlaku Českých drah.