this is nic

báseň o ztraceným čase


mám nůž
kterej řeže tě a krájí
škoda, že se tím neopájím
a ani si nevzpomenu
na způsoby gentlemanů


já jsem tvůj opál, diamant i sůl
hodíš mě o zem
abych se rozpadnul
a řezal tvý nohy bosý
jako ten nůž
a vpichy po tetování

já tě tak prosil
utři oči, vem tuš a jehlu
neházej mnou - vždyť spadnu sám
a obejdi střepy
ať nezbarví tě krví

až se posbírám
nebudem o tom mluvit