 30.06.2018 0 1244(0) |
Postavil jsem stan u starého Javoru
co již stovky let tam stojí
ptám se sám sebe čeho člověk nějvíce se bojí?
Vlků či šakalů
či umírání v bolestech a pomalu?
nebo snad těžké nemoci
když člověk ví že není mu pomoci
jen leží na posteli a je v bezvědomí
strašné to je když si to uvědomí
není snad lepšít zemřít hned
než měsíc se trápit v úkrutných bolestech?
Když srdce dotluče
čeká tě studená rakev
a přesto budeš mít potřebu jako duch
se na známá místa vracet
tvé tělo zemře
duše tvá tu však zůstane
tví blízcí budou se těšit tvojí ochraně
co již stovky let tam stojí
ptám se sám sebe čeho člověk nějvíce se bojí?
Vlků či šakalů
či umírání v bolestech a pomalu?
nebo snad těžké nemoci
když člověk ví že není mu pomoci
jen leží na posteli a je v bezvědomí
strašné to je když si to uvědomí
není snad lepšít zemřít hned
než měsíc se trápit v úkrutných bolestech?
Když srdce dotluče
čeká tě studená rakev
a přesto budeš mít potřebu jako duch
se na známá místa vracet
tvé tělo zemře
duše tvá tu však zůstane
tví blízcí budou se těšit tvojí ochraně
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Umírání : trvalý odkaz
Následující deník autora : v peřinách
Předchozí deník autora : Moje Vesnička
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
viktor kristian [18], Indigo M [17], Kleriska.KX [17], mája [17], mikita [15], Zephyr [14], TheLivingCore [13], barbora čechurová [3], kokoskarakoska [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
