zeny
přidáno 12.04.2018
komentářů2
čteno704(6)
Ne ta tma, ale to prázdno. Obloha nejméně tmavá z tmavomodrých - najednou vidíš, odkud jde světlo (odevšad) a nacházíš malé kapsičky skutečné tmy, pod stromy, v uličkách, vcházíš do nich a postupně se ti zjevují další odstíny šera. Procházíš mezi spícími domy, v některých oknech je pořád výstavka lidí, občas se podíváš. Všichni jsou cizinci.
Vodní plochy jsou zrcadla, barvy přestávají křičet. Jsi na světě sama. Sám. Bezpříznakový člověk protože kolem není žádná reference.
Vzduch voní stromy, kouřem, blízkou vodou. Na druhém kopci štěká pes.

Cestou domů zastavím na křižovatce, vypnu motor i světla a jen se dívám na prostor. Hvězdy. Tiché srny. Bůžci cest hýbající se v nové trávě, v probouzejících se lesích. Kvetoucí špendlíky jsou teď duchové, potrhané krajky, kusy bílé. Je ticho. Zavřu oči a pak se nadechnu tmy.

Jednou, jednou pojedu hledat jezero ukrytý v lese. Neboj, kuchaři.
přidáno 13.04.2018 - 18:23
Homér: Tak teď nevím, jestli si neděláš srandy, ale zní to fajn... jako malá jsem jedla květy kostivalu, když jsem ho našla, ale teď už jsme se dlouho nepotkali. A bez, to je klasika.
přidáno 13.04.2018 - 09:09
Milý text. Letos toho dost ochutnávám, zatím vedou květy jilmů, ty si vygoogli, jak jsou líbezné. Těma by se klidně nějaké jídlo mohlo posypat, místo rukoly a polníčku, jsou opravdu i chutné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
topografie tmy : trvalý odkaz

Následující deník autora : sadba
Předchozí deník autora : axolotlí punk

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
basak.venda [14], Sluníčková [3]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku