|
lesní inspirace
|
polibek jako kost
toulavému básníkovi hozená
mají se po ní zastavovat srdce
a touhou klepat kolena
zatím se dostavila jenom
chuť slíbat z tváře
výraz vítězství
útlá zápěstí
přivázat k pelesti
počkat si na večer
který jí oči zakryje
do ucha zašeptat
já nejsem des grieux
toulavému básníkovi hozená
mají se po ní zastavovat srdce
a touhou klepat kolena
zatím se dostavila jenom
chuť slíbat z tváře
výraz vítězství
útlá zápěstí
přivázat k pelesti
počkat si na večer
který jí oči zakryje
do ucha zašeptat
já nejsem des grieux
Nevím, co víc napsat než to, že je to krásné.. někdy jsou slova zbytečná, nebudu jimi plýtvat..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
A. : trvalý odkaz
Následující deník autora : ugh
Předchozí deník autora : island

