 23.03.2017 4 805(7) |
Zapomněla jsem ti říct že
mi už vůbec
nechybíš že
se mi ani trochu
nestýská že
jsem přestala věřit
jak sis to přál že
jsem se asi trochu spletla
když jsem si myslela že
bys mě mohl mít
ještě rád
po tolika letech
----
Jen jsem už zapomněla
proč
za tvým jménem místo
jedné tečky
píšu
tři...
mi už vůbec
nechybíš že
se mi ani trochu
nestýská že
jsem přestala věřit
jak sis to přál že
jsem se asi trochu spletla
když jsem si myslela že
bys mě mohl mít
ještě rád
po tolika letech
----
Jen jsem už zapomněla
proč
za tvým jménem místo
jedné tečky
píšu
tři...
24.03.2017 - 11:41Amadeo´´: je to špatné, resp. je to proti všemu, v co se snažím věřit. každopádně děkuji :)
24.03.2017 - 11:28Hm... ale být naivní z lásky, na tom nevidím nic špatného. Rozhodně lepší než z hlouposti. Tak hodně štěstí...
24.03.2017 - 11:17Amadeo´´: Jak říkáš; tři tečky neznamenají konec, ale v tomto případě to má značit jistou naivitu
24.03.2017 - 11:06Nevím, jestli jsem to pochopil správně, že se za těmi tečkami skrývá pravý opak toho, co jsi mu zapomněla říct? Anebo už je to prostě jen… zdánlivě definitivní?
No, každopádně něco mě na tom zápisku zaujalo a říkám si, že tři tečky vlastně nikdy neznamenají konec :)
No, každopádně něco mě na tom zápisku zaujalo a říkám si, že tři tečky vlastně nikdy neznamenají konec :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zapomenutá interpunkce : trvalý odkaz
Následující deník autora : Co mi bylo řečeno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
