ticho

otisk rtěnky na šálku kávy
dokonale ubalená cigareta mezi konečky prstů s okousanými nehty
hlasy a slova násilně protrhující ticho
jako štětec namočený do červené barvy dotýkající se bělostného plátna
jako stopy v čerstvě napadaném sněhu
nicneříkající obličeje
co předpokládají pochopení
které, když nedostanou, rozzlobí se
jsou hluční a prázdní
plní pocitů, které musíte rozpoznat
a když se zmýlíte, budou křičet
vlastně neví ani proč
možná jen aby nebylo ticho