|
|
Stále se vrací
Věčně
Jak nezhojená rána
S úsměvem zkouší
co můžeš ještě snést
Pod okny kočky
se rvou o tvoji duši
Přece v tu chvíli
rád zaplatíš i za bolest
Orionka: Přesně tak. Něco podobného by mohlo stát v anotaci. Ten náš slovník je prostě pořád strašně omezenej. Ani "sladkobolno" není to pravý...
Dzejna: moonell: No - asi málokdo tyhle pocity nikdy nezažil. A kdo říká, že ne, tak lže, nebo je vlastně chudák. Díky moc za zastavení.
Jsou bolesti, kterých člověk ani nechce litovat. Ale jsou to ještě bolesti? Říkáme jim vůbec správně? Není to nějaká úplně jiná sorta pocitu, někde na pomezí bolesti a slasti?
Hezké je to.
Hezké je to.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
asi láska : trvalý odkaz
Následující deník autora : Jedovatá
Předchozí deník autora : Velkohubá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Fry68 [16], Hanaka [15], casa.de.locos [12], Luciferek [8], nana27 [8], Kýcek [1], MGM [1]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.

