|
5. 4. 2008.... jen tak....
|
Místo svých úst
nechej mluvit ruce
o tom
co by mělo být
když odbíjí jedenáct
oči zavři
vždyť ukazují srdci
fatamorgánu
rozum do cesty staví
jak překážkovou dráhu
a já
dotykem budu číst
z tvé tváře
verše k usínání
nechej mluvit ruce
o tom
co by mělo být
když odbíjí jedenáct
oči zavři
vždyť ukazují srdci
fatamorgánu
rozum do cesty staví
jak překážkovou dráhu
a já
dotykem budu číst
z tvé tváře
verše k usínání
Ruce nehledí na hodiny,
když duch zatouží po kráse.
Ty ať sleduje někdo jiný,
já miluji, když stmívá se!
A když se to náhodou hodí,
i jasný den je vhodný dost,
touha po stezkách Něhy chodí,
a vášeň v srdci mém je host...
když duch zatouží po kráse.
Ty ať sleduje někdo jiný,
já miluji, když stmívá se!
A když se to náhodou hodí,
i jasný den je vhodný dost,
touha po stezkách Něhy chodí,
a vášeň v srdci mém je host...
... ja... zrovna se chystam jit spat... vedle me tady sedi muj uzasnej kytarista... a... ach... je to krasna basnicka...
Dobrou.
Dobrou.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Verše k usínání : trvalý odkaz
Následující deník autora : Léto, létíčko :)
Předchozí deník autora : Menší meditace

