Jen takový bláznivý úlet inspirovaný četbou Shakespearovy hry "Marná lásky snaha" v překladu Josefa Topola...
 25.03.2016
 6
 1665(5)
Kam chodí slunce spát,
nám vkročit dáno není,
jen s Lunou veršovat
smíme si po setmění

a hvězdám svěřovat
své sny i touhy zase,
na Lásku ódy psát,
kořit se ženské kráse,

tiše si rozjímat
o tom, co snad je passé,
či si na lovce hrát,
co po lani své pase.

Krásné je jen tak snít
a do veršů sny vložit,
chvilku sám sebou být,
své srdce k nohám složit

té jedné jediné,
co v něm již dlouho žije,
když zní zas v hlavě mé
nádherná melodie

všech slůvek, kanoucích
z těch pro mne božských retů,
a rolničkový smích
při schůzkách v arboretu,

svou žhavou touhou žít
a něžně si ji hýčkat,
před světem ji však skrýt
a vhodné chvilky vyčkat,

než srdce zatroubí
ku rozhodné již zteči:
Smrt nebo vítězství!
Čin předčí plané řeči...




 01.04.2016 23:08
PrimaDen: Díky! Snad nenechám...:-)
 01.04.2016 11:06
hezké, jen si tu pravou chvíli nenech rozplynout....:)
 25.03.2016 12:51
Nikytu:
Díky, Niky! Je jak já:
zasněná a bláhová...:-)
 25.03.2016 12:32
Hezká, romantická. :)
 25.03.2016 12:04
korálek:
Díky!
Takový jsem už já, milý korálku! :-)))
Pořád mi někdo píše, ať nepíšu jen na zadání, tak jsem si dal říci...:-P
 25.03.2016 11:54
Krásně romantická :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.