Zamyšlení

Je těžké být potichu,
když chci do světa řvát.
Je složité být hodná,
když chci si s tebou hrát.

Proč čekat mám,
proč nemohu konat hned.
Proč pomalu poznat tě mám,
když já chci mít vše hned.

Uklízím, vařím, bavím se,
nemyslet na Tebe, snažím se.
Je to však těžké, já akci ráda mám,
čekaní však, to vážně nezvládám.

Vteřiny, minuty, dny běží,
v mém srdci prázdno leží,
proč zaplnit ho nemohu,
proč musím hrát tu hru po staru.

Naděje je myšlenka,
naděje je touha.
Co je pak činem myšlenky?
Co je pak aktem touhy?

Plnou hlavu Tebe mám
a to tě teprve tak málo znám.
Plné srdce nadějí,
snad se to zase v nic špatného nezmění.

Já chci jen lásku mít a
navěky šťastná s tebou být.