|
{Los Fabulosos Cadillacs}
|
Znáte takové ty postavy věčných útěkářů? Někdo jako Bonnie a Clyde, někdo, kdo je celou dobu na útěku. Pokaždé dorazí do dalšího města a než si stačí zamluvit místo v hotelu, už musí utíkat dál.
Tak takhle jsem taky utíkal. Před životem.
Utíkal jsem, utíkal jsem, až jsem doběhl sem. Myslel jsem si, že zde už najdu klid.
Jak šeredně jsem se mýlil. Život mě dostihl. Než jsem se nadál raz, dva, tři, čtyři moji příbuzní se tu objevili, než bys řekl švec.
Mohl bych utíkat dál. Jinam. Ale takhle bych strávil celý život na útěku před životem.
Musím přestat s útěkem.
* * *
PS: ptáte se, jak s deníkem souvísí písnička? No, je to jednoduché - písnička vypráví příběh revolucionáře (zmíněný Matador) za vlády vojenské junty v Argentině. To byl taky člověk na útěku.
Písnička je rytmická, výborná práce dechových nástrojů.
Těžké je pro mě hodnotit útěky před životem...
Těžké je pro mě hodnotit útěky před životem...
Správně - musíš přestat s útěkem. Před některými věcmi se utíkat nevyplatí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
El Matador : trvalý odkaz
Následující deník autora : Buď na mě hodná
Předchozí deník autora : All Tommorow's Parties
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Caracol [18], nina [17], Dzany [17], GULI [15], RashaNaamah [14], Jakar [13], Nokturna [10], funebráci [9], utajená [1], baldcock [1], kuballist [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

