|
I srdce velbloudí
též někdy zabloudí...
|
Děl v Egyptě velbloud Jáje:
Dokud jsem vás nepoznal,
život byl inverzí ráje,
já jen písek pouště znal...
Ale co jste, lásko, tady,
od prvních chvil, co vás znám,
všude vidím vaše vnady,
za váš úsměv hrb svůj dám!
Odvětila na to Jája:
V touze srdce zabloudí!
Co zříte, to je jen "maja",
nejsem kráska velbloudí!
Nemohu vám srdce slíbit
ani za Saharu snad,
mně se muži smí jen líbit,
úsměv zdarma chci vám dát...
Dokud jsem vás nepoznal,
život byl inverzí ráje,
já jen písek pouště znal...
Ale co jste, lásko, tady,
od prvních chvil, co vás znám,
všude vidím vaše vnady,
za váš úsměv hrb svůj dám!
Odvětila na to Jája:
V touze srdce zabloudí!
Co zříte, to je jen "maja",
nejsem kráska velbloudí!
Nemohu vám srdce slíbit
ani za Saharu snad,
mně se muži smí jen líbit,
úsměv zdarma chci vám dát...
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Velbloudí touha : trvalý odkaz
Následující deník autora : Potkal jsem v lese vílu
Předchozí deník autora : Kdo neskáče, není Čech!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

