|
Oldřich Janota
 09.11.2014 0 1142(3) |
"Chvíli chutnáš chlebem,
chvíli trávou polních cest...
Chvíli jasná ohněm, chvíli sněhem,
jsi můj druhý břeh.
Celé dlouhé roky jako spící motýl
na výkladních sklech,
v patrech cizích domů slýchávám tvé kroky,
ve větru tvůj dech.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh...
Jako hvězdář s rukou v soukolí
cítí v zádech žlutý měsíc stát -
když odcházíš, jsem jako mrzák bez holí,
ale pak se cítím snáz.
Rozdáváš se setměním,
trháš peří o hedvábnou klec.
Oplácím tě za zranění zraněním
a pak říkám tak si leť.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh...
Běžíš prázdnou ulicí,
čtverec světla na prostřený stůl.
Hledáš cestu za konečnou stanicí,
v duchu volám stůj.
A jako opilý muž na rohu,
který byl náhle zasažený bleskem,
jsme poznáním podobni zralým plodům,
ale nakaženi steskem.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh.
Jsi můj druhý břeh, můj druhý břeh..."
(hudba a text: Oldřich Janota)
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
"Jsi můj druhý břeh..." : trvalý odkaz
Následující deník autora : "Liečenie"
Předchozí deník autora : "Větře můj"
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
