|
{text: Václav Hrabě, zhudebnili: Vladimír Mišík a Etc}
 16.05.2014 1 1223(4) |
Je zajímavé, že (skoro) nikdy nečtu poezii. Jinak čtu skoro uplně všechno - beletrii, naučnou literaturu, časopisy, noviny, reklamy, návody, přepravní podmínky. Ale poezii téměř ne.
Je to kvůli soustředění - musím se totiž na to čtení poezie strašně soustředit. Poezie je totiž určena ke čtení nahlas. Jinak to tolik nevyzní, člověk si to tolik neužije a neprožije. Jenom opravdu krátké/vtipné básně je možné číst potichu.
Proto jsem vděčný za každé zhudebnění.
19.05.2014 - 08:21Legendární nahrávka. Jak se někdo, kdo se pohybuje v kruzích kde se o poezii vůbec nikdo nezajímá dostane k poezii? Třeba díky Mišíkovi. Ohromnej kus práce pro mne udělal Vladimír Merta, především mě přitáhl k Dykovi. Já si občas něco přečtu a užiju si to. Musím si vybrat něco co mi padne do nálady.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ty II. : trvalý odkaz
Následující deník autora : Na venku
Předchozí deník autora : Byl jsem dobrej
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
