přidáno 13.01.2014
komentářů1
čteno1189(5)
Vsadím se, žes zapomněl,
otevřít oči a nedechnout se
snít a chtít se zas se mnou prát o polštář.
Vsadím se, žes zapomněl,
říct mi to, co je tak důležité,
umýt si špínu z rukou a víc už mi nelhat.

A já už teď nevím, jestli mám sílu být.
Zda to všechno s těžkým srdcem mohu přejít.
A pak se zase smát.
Cítit bolest, ale stejně se smát.

Dej mi to nejcennější co máš,
srdce tvoje.
Zavřem ho do staré truhly
a necháme ho jentak bít.
A já ti na svou čest přísahám,
že pokud mi nebude náležet,
vrátím ho!

proboha proč
ničíš hranice
ničíš zábrany
ničíš duše
ničíš srdce
přestože to víš

proč, když to víš ?
přidáno 27.09.2014 - 06:43
Srdce chceš v truhle uvěznit?
Má být Tvým rukojmím tu snad?
Jakou as písní bude znít?
Kdo žalářnici měl by rád?
(*_?_*)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
když víš : trvalý odkaz

Následující deník autora : Kdybych mohla žít jen ve snu...
Předchozí deník autora : Láskou zklamaná a zničená

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku