Nedělní šílenství...

Mám vlastní Bastilu.

A mám jí ráda!

On mi vlezl za mříže.

A ta milovaná dredatá melancholie je tam už dávno.

Podáváme si lžíci. Jedna je Monte...Druhá Christo.

Ale jinak tam pouštím občas nějakou návštěvu.

Ale jakmile mi vletí mořská sůl do oka- musí! odejít.

S ním mi padá do očí sama od sebe...
A s ní je to tak osvobozující...

Mám vlastní Bastilu.

Proč jen je kolem to moře?!