Samota

Jak přikrčená šelma
-asi to bude vlk,
přikrčila se v srdci
vyzývavá samota.

Měla dlouhé prsty,
a nenávistné oči,
ta vzklíčila v srdcích,
a zasáhla mysl.

Jako lavina
němých výdechů
zahalila útěchu,
pohřbila hluboko.

Snad čekala,
až otevřu vrátka,
že skulinkou protáhne se
-tak jako Jezinka.

Že sama utopí mě
ve svých slizkých slinách,
že zamkne mé rty
na sedmero západů.

Odhodlala jsem se,
že se jí postavím,
v ruce jen lžičku
i když nejsem Chuck Norris.