|
další výplod mého chorého mozku
 29.01.2012 2 2137(6) |
Sedím.
Omamná vůně hudby,
tahá za stříbrné nitky motýlých křídel.
Tóny se táhnou,
linou z oken.
Vitráže duhy,
svítí i stíny.
...Vznáším se...
Přez mříže proudí do srdcí,
tvrdých,
ledových.
Sborem plují,
přez pláně duší
varhany snáší hřmící klid.
Tečky a praporky, linky,klíče.
Otevírají rezavé útroby vrat.
Omamná vůně hudby,
tahá za stříbrné nitky motýlých křídel.
Tóny se táhnou,
linou z oken.
Vitráže duhy,
svítí i stíny.
...Vznáším se...
Přez mříže proudí do srdcí,
tvrdých,
ledových.
Sborem plují,
přez pláně duší
varhany snáší hřmící klid.
Tečky a praporky, linky,klíče.
Otevírají rezavé útroby vrat.
Notová partitura : trvalý odkaz
Předchozí deník autora : Ptáče
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
