|
Bývaly doby bez otázek.
|
V mládí člověku stačí, že má do něčeho chuť – a není nač se ptát, všechno je prosté. Měli jsme chuť hrát divadlo – tak jsme hráli! A všechno šlo jakoby samo od sebe. Nenapadlo nás, že bychom mohli hrát nesprávně. Hráli jsme přece hru, jak byla napsána. Hráli jsme podle svých představ a možností to, co jsme přečetli, v dobré víře, že děláme všechno tak, jak tom má být.
Ale s dospíváním roste odpovědnost, s odpovědností se přihlásí pochbnost a s první pochybností je konec blažené prostoty. Je tu kladení otázek a hledání odpovědí.
//R. Lukavský
Ale s dospíváním roste odpovědnost, s odpovědností se přihlásí pochbnost a s první pochybností je konec blažené prostoty. Je tu kladení otázek a hledání odpovědí.
//R. Lukavský
14.06.2011 20:59
To je dobrý pramen vody živé a čisté:-) Vyřizovat není co, myslím, že nejsme ve sporu:-)
14.06.2011 20:49
Eliška Vobrubová: To si budete muset vyřídit s Radovanem Lukavským, od něj jsem to převzal.
14.06.2011 20:38
Opravdu bývaly doby bez otázek? Není to spíš tak, že teď přicházejí otázky nové, jiné? Že jak člověk putuje, klade si cestou otázky další a nové, takové, které plynou z jeho zkušeností cestou posbíraných. A když má hlavu a srdce, aby si všiml těch zkušeností a zpracoval je v nové otázky, které si žádají hledání odpovědí na ně?:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.