...
přidáno 08.12.2009
komentářů0
čteno990(9)
Pálí mě vzpomínky na staré rány. Na čerstvé rány.
Na probděné noci, slzy a to všechno, co se Tě týkalo.

Kolik času musí člověk strávit sám, než si uvědomí, že sám není nic?
Kolik času musím strávit sama?
Lze samotou trávit volný čas?

Pálí mě tvář. Ta, kterous políbil. Poprvé a naposled.

Nemůžu říct, že nejsem šťastná.
Jen jsem Tě ztratila...

Pálí mě Tvoje láska.

Hoří mi dlaně, kterých ses dotýkal. Poprvé a naposled.
Kolik nocí jsem strávila v slzách toužíc po stisku Tvojí ruky?

Teď, když jsem konečně našla zámek, zahazuju klíč.
Do řeky. Do proudu času.

Zavřela jsem Tě do deníku, popsala jsem Tebou spousty stran.
To písmo žhne.
Písmena.
Uhlíky.

Jsem ta, co jezdí tramvají a sleduje v okně svůj odraz.
Odraz toho, co odmítá přijmout za své.

Teď, když už nemůžu ani spát, začnu nejspíš zase psát.

Projednou se utopit v písmenkách...

Zavřela jsem Tě do deníku.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zavřela jsem Tě do deníku : trvalý odkaz

Následující deník autora : My - hrdinové

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku