Stínohry

Zapomeň na svět
svět taky zapomíná
na tohle místo,
kde stmívá se a svítá

Okny se díváš
co za okny se mění
se stíny splýváš
jsi celý uvězněný

Cely jsou pevné
a jiný únik není
jen v šatnách představ
jsou těla k zapůjčení

Pak ruku držíš
a její teplo cítíš
a v hloubce očí
tam na dně něco svítí!

Ref:
Příběhy po nocích vytváříš
pořád jsi někde na cestách
stínohry v peřinách, polštářích
divadlu nikdo netleská

Pořád to samý je

Zapoměň na svět
co tohle místo míjí
na déšť, co stejně
do země se vpíjí

Sleduješ stíny
i odstíny, co mají
občas ti stíní
piškvorky v oknech hrají

Tak mimo soutěž
bez touhy po vítězství
na malou chvíli
ti připomenou dětství

Láka i leká
tě pohled na zápěstí
víš co tě čeká
vždyť střepy nosí štěstí