![]() |
člen skupin: sláma z bot, Srdce nesoudí...
Kdo vlastně jsem?Jsem skutečnost nebo sen?
Tělo s duší nebo duše s tělem?
Sama sobě přítelem či nepřítelem?
Tak to jsem já -
génius i blázen,
letíc směle ke hvězdám,
či padajíc na zem.
Jsem tak obyčejná,
a přece výjimečná,
za každou zkušenost
neskonale vděčná.
Jsem pomíjivé tělo,
zato duší věčná...
Připadám si jako hvězda spadlá z nebe,
co ztratila cestu zpět.
Jsem malá buňka velkého celku,
však díky tomu celý svět.
Jsem hvězda,
co spadla z nebe,
aby nalezla
sama sebe.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


