|
velmi zvláštní vlny rádia ludmil
nechť jsou v tuto chvíli naladěny
sur les ondes d'amélie
|
|
no je to zvrhlé až hrůza-))
|
|
vrcholné ďýlo této epochy
|
|
jiná
|
|
takoá taková první část z n částí...
|
|
nové a lepší vydání! kupte hned! miliardová poézie zadarmo! darmo mluvit... jo a... sám rachmaninov a nebošťýk šopén. zde: http://www.youtube.com/watch?v=kj3CHx3TDzw&feature=related
|
|
asi ano.asi ne. a ještě něco. kdo hledá, najde. ano. v básni. je-li to báseň.
|
|
mhmm... já se prostě někdy tak bojim. ve tmě ale ne tmy. toho co uvidim až bude světlo.
|
|
marně stírám z monotónních okeních tabulek proudy vody se jmény obětí se jmény nás všech
|
|
časudost.
|
|
ehehe . tak trochu.. divná, uznávám. zkrátka vypráví to pán, abyste si něco nemysleli, i když já přeci vím, že jste inteligentní a chápající lidé.
|
|
To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.
|
|
nepřítel hudby
|
|
smrtelná věc
|
|
nu, a což. nicotné je to
|
|
což vzniklo ze spolurpáce s Ludmilem...
|
|
je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín
|
|
***
|
|
nakonec mě napadlo, proč zkrátka nevzít vše co mám, proč je tak těžké využít to co je hned po ruce a nenatahovat se po tom co zapadlo pod stůl? když to co je pod stolem potřebujeme, natahovat se nám nechce
|