|
Matthew Hoardbeast přišel před pětadvaceti lety jako sotva dvacetiletý bohatý mladík do malého právě vznikajícího městečka na amerických pláních neznámo odkud. Znají ho všichni a nikdo. Žije sám, daleko od ostatních, jen se dvěma černými sluhy. S lidmi promluví sotva pár slov. Vlastní mnohem větší pozemky než potřebují jeho stáda a Indiáni se jemu a jeho území obloukem vyhýbají, stejně jako se on vyhýbá všem ostatním lidem a má k tomu dobrý důvod. Skrývá temné tajemství, které nikdo nesmí znát. V okolí městečka už dlouhá léta řádí krvelačné zvíře, které se nikomu nepodařilo polapit. Mnozí jsou téměř posedlí jeho lovem. Jenže mnohá zdání mohou klamat. Nic nemusí být tak jak lidé předpokládají. A hladová šelma se prozatím spokojila se zvířecí krví... Dokud neochutná jinou...
Temné někdy až hororově laděné fantasy drama zasazené do kulis druhé poloviny 19. století v USA. Nevhodné pro čtenáře mladší 18 let - obsahuje hrubé násilí, sexuální scény, náročnou psychologii postav. DOKONČENO.
 0 |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kolonialrambo [17], jingjang [17], Flash Gordon [16], Trpaslík [15], Láva1998 [9]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
