29.11.2014 - 13:42
9(3.)To je skvělý! A ten závěr... moc pěkné. :-)
29.11.2014 - 13:348(2.)vanovaso: Ano, pradoxy a dilemata lidské společnosti, neustále se opakují a opakovat budou. Musím a moje smrt nic neřeší, nic nezachrání. Mučednictví velmi často není přijatelnou volbou, ale jak s tím dál žít?
Díky ti!
Díky ti!
29.11.2014 - 11:4310(6.)vanovaso: Sakryš, to mám ale mezeru :( Takže díky za její vyplnění :)
29.11.2014 - 11:348(1.)Běhal mi mráz po těle, ale někdy opravdu nemáme volbu, budu hrdina , když se nechám zabít já? , a pro koho? smutné je , že za to rozhodnutí k takovému činu nenesu zodpovědnost já a tudíž ho nemohu ovlivnit, ale i v dnešním světě se dějí paralelní příběhy... hezky jsi to napsala
29.11.2014 - 11:0810(5.)vanovaso: V pořádku :-) Je mi jasné, že gramatiku ovládáš :-)
29.11.2014 - 11:0610(4.)Zamila: díky , máš pravdu - mně -tobě , nepozornost...
29.11.2014 - 11:0510(3.)Je pěkně zpěvná, to se mi líbí :-) Jen tam nahoře by se mi víc líbilo "mně" ;-)
29.11.2014 - 11:049(2.)nevím, nějak bych se bez těch zkoušek obešla...ale máš to hezký...než zatnout zuby
a sebrat zbytky sil.
Nesmíme dopustit,
abys nás pokořil! - to jo....
a sebrat zbytky sil.
Nesmíme dopustit,
abys nás pokořil! - to jo....
29.11.2014 - 11:039(1.)Brilantní závěr. Krásná báseň ze života - i mého :-) Prostě chytré :-) I když nejsem fatalista ;-)
29.11.2014 - 11:0110(2.)Lenča: díky, ale kapříky jsou pětitisícovky, z jedné proběhlé kauzy, dokonce byla o tom i hra ...
29.11.2014 - 10:4110(1.)Není nad to, dělat to, co nás baví, a ještě za to dostat dobře zaplaceno :D
Až na ty kapříky. To bychom (se) oba lekli. :( :D
Až na ty kapříky. To bychom (se) oba lekli. :( :D
29.11.2014 - 10:384(2.)Krásné :)
A neboj se křižovatek. Dělají život dobrodružstvím. Prázdnota bolí nejvíc...
A neboj se křižovatek. Dělají život dobrodružstvím. Prázdnota bolí nejvíc...
29.11.2014 - 10:326(4.)Moc hezky vyjádřené.
Taky jsem se dlouho ptala po nějaké Vyšší spravedlnosti. A život mi ji odhalil. Za to nepřestanu být nikdy vděčná. Ještě tak kdybych ji mohla každému jen tak říct, aby ho život míň bolel. Nejde to - každý si to musíme prožít sám a dojít k tomu odhalení, k té víře...
Přeji moc a moc vnitřní síly :)
Taky jsem se dlouho ptala po nějaké Vyšší spravedlnosti. A život mi ji odhalil. Za to nepřestanu být nikdy vděčná. Ještě tak kdybych ji mohla každému jen tak říct, aby ho život míň bolel. Nejde to - každý si to musíme prožít sám a dojít k tomu odhalení, k té víře...
Přeji moc a moc vnitřní síly :)
29.11.2014 - 10:1512(8.)Je zvláštně podmanivá. Taky mě ruší ten nespisovný tvar a asi mám málo fantazie představit si v zadýmeném pokoji vůni fialek. Ale to je možná právě dobře, tyhle zvláštnosti tvoji báseň odliší a zaujmou.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
