Yana: Usli je možná takový divný tvar, to souhlasím, ale kdybych tam napsala usnuli, nepřijde mi to už takové znělé.
Jinak děkuji za komentář :)

DDD: Můžu říct, že s použitím slova klávesy a klapky jsem měla takové menší dilema,ale nakonec ty klapky mi zněly lépe, takže se předem omlouvám Tvému klavíru :D

Třeba měl hrůzu z toho, že by s Tebou musel tu zkoušku zažít ještě jednou :D
Ne, plně věřím ve Tvé řidičské schopnosti!
Moc fajn fejeton, pobavil mě :)

Moc pěkně vyjádřené :)

DDD: Moc děkuji. Ten konec je schválně napsaný takhle, aby zasáhl. A ich forma je tam ze stejného důvodu :).

Víš, tohle je přesně jedna z těch básní, u kterých se mi příčí říct, že se mi líbí. A to znamená, že funguje. Je bezvadně napsaná, výborně zvolená slova, jen konec je na můj vkus snad až příliš přímočarý. Nevím ale, jak jinak bych to napsal. Oslovila a to hodně. Povedla se ti.

je to symfonie, slov, pocitů, atmosféry, jen to usli je divný tvar, proč ne usnuli?, nádherný závěr

Amelie M.: ta"jemna": Zamila: milé kolegyně děkuji za zastavení

A pak že jsou policajti zlí. Tys to s ním hvízdala tak, až se mu z toho zvedl kufr - a on ti za to ještě dal papíry... No, to musel bejt dobrák. Skoro světec :-)

Krásný. Opravdu. Malinko mi vadí usli, bo jsem nejdřív (asi díky těm malým písmenkům) viděl "ušli", což mě rozesmálo. A pak mám takovej svůj osobní problém s klapkama u klavíru, protože ten můj má prostě klávesy :-) Ale to s tou básní nemá nic společného. Za to si můžu sám. Ne, vážně se mi moc líbí. Tohle si přečtu kdykoli a rád.

DDD: To má jméno má svoje kouzlo, člověk v něm opravdu slyší hvízdání větru.

Krásná metafora. Připomnělo mi to, jak jsem kdysi chodila na přednášky z psychologie a pan profesor vždycky říkal: vaše mysl je jako zahrada, musíte se o ni starat, pěstovat si krásné květy a nenechat zpustnout. Ale já mám pro zpustlé zahrady taky slabost :).

Děkuju :-) Ne, to jméno mám z Longfellowa. Opatruju si doma české vydání jeho Písně o Hiawathovi z dvaapadesátého roku přebásněné Pavlem Eisnerem. Longfellow to samozřejmě píše Shawondasee, ale mě se strašně líbí, jak Eisner ta jména počeštil :-) Škoda, že se nikde nemůžu dopátrat původního Sládkova překladu z přelomu 19. a 20. století. Strašně by mě to zajímalo :-)

Jiří Turner: Ahoj! Geniální řešení bývají jednoduchá! Ubráním čárky získám jmenný tvar platný pro oba rody.;-)
Teď už je to správně a smysl zachován. Spokojen? ;-)

Ta je krásně tajemná, vybájená, včetně toho větru... to jméno jsi vymyslel?

Nedávno jsem zde diskutoval a psal jsem něco podobného, co ty. I já mám rád verše, u kterých mám pocit, že forma je kvůli obsahu a ne obráceně. Psal jsem kdysi i ve volném verši, ale snad věkem se vracím k takové té klasice 1. pol. 20 století :). Ale třeba je to přechodné.
Každopádně děkuji.

Moc hezky jsi to vyjářila, souhlasím

tedy to je krásná hříčka se slovíčky...:) Doufám, že jsem její myšlenku pochopila správně:)

DDD: Děkuju Ti... ty lípy u rybníka, které na mě hovořily, jsou opravdu moc krásné :-)

Moc pěkné obrázky podněcující fantazii - a ano, ten závěr je prostě vynikající. Jenom, ale to je čistě můj osobní pocit a problém - tvé básně (a tahle obzvlášť ) na mě působí často snad až příliš uhlazeně. To je vlastně na jednu stranu dobře. Není tomu vůbec co vytknout. Na druhou stranu se musím přiznat, že dílka o něco méně učesaná mě přitahují ještě o malinko víc. Každopádně je to povedené. Taky trpím vášní k zahradám, takže jsem si hezky zasnil. Díky ti za to :-)