Tomu se říká cílená poezie....

slavek: Psavec: Miňko: človiček:

Dobrá je, zasmála jsem se, ještě nás neopouští humor, tak je to báječné.

Pěkné počtení.

Krásná

slavek: Psavec: človiček: děkuji :)

Maluješ co miluješ. Hezké.

Slepá důvěra je často omylem. Ale všichni to děláme stále znovu. V lásce...

Moc podařené. Napadl mě aktuální dodatek:
Kolik u jednoho stolu
může spolu
sedět volů.

Něžně hezké.
Rozhodně otevři - člověk často lituje věci, které mohl udělat a neudělal.

Krátké a krásné.

Verena: Většinou nekomentuji odpovědi někomu jinému. Ale ten krátký veršovaný komentář človičkovi je krásný. Pohladil a zahřál. Moc. Díky.

Líbí a to moc

Až nadoba naplní se po okraj
Klapky na očích začnou vnimat
světlo.
Pelyňkovy čáj bude jako med.
To snat rakve začne uzavirat niko.
Však chuť jablečníku
Vzbudí mysl.
Obzor se nestrácí
Jen na mžik strací svúj jas.
S krSy zbyly jen perly na
řasách

človiček: Když občas něco pohladí tvou duši
ať třeba obraz, v kterém cosi tušíš
a nebo pár slabik, co svázány v slova
zdají se známá, přesto tak nová...
Je to dobře :-)

Miňko: Moc děkuji za překrásný koment, který mě pohladil :-).

Moc se povedla.

Dobře napsaná.

Hezká.

človiček: Díky moc.

A ta v rouše Evinině
utíká před hříchem
do kuchyně.
Nandá bůček, knedlík, zelí
Co jsem to chtěl?
již děda neví.