jo je z ní cítít důvěra,vášeň a klid v duši
to ti slunečnice sluší
to ti slunečnice sluší
každý jsme si ve své smrti sám. nenávidíš a miluješ. vášnivá, nedoceněná, Josie. je-li tomu tak, vyhoď ty jeho ponožky z prádla.
ja vím. někdo to prostě nejde.
ja vím. někdo to prostě nejde.
a taky - občas - zcela nepochopitelně- nacházíš jeho ponožky v prádle? ještě tam jsou, bestie, vid?
jak je možné, že TYHLE basnicky tu nikdo nekomentuje? a přitom tolik keců kolem dětských říkanek.. jsi šikovna holka, Josie!
zkus změnit svou mantru, nebo budes psát dál krásné básničky, ale budeš moc šťastná. křič. breč, směj se a hlavně UTEČ A ZAPOMEŇ!
zkus změnit svou mantru, nebo budes psát dál krásné básničky, ale budeš moc šťastná. křič. breč, směj se a hlavně UTEČ A ZAPOMEŇ!
Co bylo nezměníš,
co bude naštěstí nevíš.
Co je teď to užívej,
do vzpomínek se nevžívej.
co bude naštěstí nevíš.
Co je teď to užívej,
do vzpomínek se nevžívej.
mr Scraper: to já taky ne =) ... ať máš jak chceš pěknou fotku... vždycky na občance vypadá hrozně... :D
:-) jojo. slova potencionálního kotlíkaře. bacha na rosu :-)
promin. nic ve zlem..
promin. nic ve zlem..
zavidim osamelym plavcum, kteri se maji ceho chytit, kdyz uz jim dochazi dech. joo. rikal jeden morsky konik, ze pry snad u dna prave dnes rozkvetly sasanky.
P.S. stitim se
bezobratlych.
a ty?
P.S. stitim se
bezobratlych.
a ty?
ještě jsem nepotkal člověka, co by si svoji fotku na občance vychvaloval :o)
Hezky popsané pocity.Ale lépe nezkoušet, aby to náhodou neskončilo daleko hůř.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Winnie» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [18], Asinar van Martinaq [18], Burak [13], Therésia [13], Erma [12], ŠoDO [8]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

