

Ziky: Tak tohle jsem si přečetl, vrátil jsem se k tomu díky tvému komentáři. Je to parádní, o lásce. Dík, zdar


Ziky: Díky! Ani nevim co tam je, svý starý věci nečtu.


Smutná ale krásná, až mi vehnala slzy do očí, co že ted píšeš smutné básně, Yani? :(


Ta rozervanost básnického subjektu zdeptala i mě. Popsal si ty pocity tak, že mě vtáhly do té básně, představuji si tu osobu a tak moc s ní cítím.... až se mi chce plakat.


Líbí se mi. Pro ten závěr nemám jediné vysvětlení, ale vyberu si. :-)


No - koukám, že toužíš po maximální kritice, takže bych si dovolil trošku doplnit Taron: Oprav si maličké chybičky... ...v každém třetím slově :-) Já si to pak opravdu rád znova přečtu. Fakt.


no - nechtěl bych se ti v tomhle rozpoložení dostat pod ruku... Ne - je to pěkný :-) ale docela mě ruší takový ty prapodivný háčky...


Jenom, k těm růžovým brýlím - čas od času je nosím, a lidé se vysmívají. ~ a co jako? Vždycky můžeš všechno, cokoliv chceš. Jenom se nesmíš bát těch okolo.


Ty jo! Docela dramaticky´s obrátil. Asi je blbý říct, že se mi to líbí, ale mě se to fakt líbí. Mám rád takhle syrový věci... no - a jestli to je o tobě, tak ta flaška je dobrej nápad :-)


naivita co hrozila skokem.. líbí se mi ty slovní obraty a spojení. A celek x)


taron: Lasak: děkuju za komentáře, jsem rád, že se vám líbila :-)