Lenča: je to prostě důležitá kniha, asi z historických důvodů.

Demence je, že pak počítám úplně se vším (včetně temných mocností), akorát nepočítám se šťastným koncem.

Krásná píseň - hlavně ten refrén, když zpívají spolu.
Smím se zeptat, co tě na Mistrovi a Markétce tak fascinuje?

Ignácius J. Reilly: Děkuji za zastavení

Amelie M.: Není to pro mě soukromá věc a tvůj zájem mě těší. :) Nevadí mi ani mužský ani ženský rod, uráží mě jen oslovení jako "pane", "paní" či "slečno" a trochu mi vadí přechylování a přechýlené tvary (např. místo "spisovatelka" raději píšu "spisovatel-žena" nebo "spisovatel", pokud píšu někomu, o kom si myslím, že to pochopí a nebude mu to vadit).

Ve skutečnosti (mimo internet) je pro mě mužský rod běžný (i přátelé mě tak oslovují) a ženský výjimečný (a obvykle mě potěší, asi právě proto, že se s ním setkám zřídka).

Na tom, že mi ani jeden z rodů nevadí, se podílí i to, že já gramatický rod nemám spojený s pohlavím, což je z části dáno vlivem eichlerské kultury (mnou stvořené fiktivní kultury), se kterou se setkávám, kdykoliv píšu něco, co patří do mé "eichlerské tvorby". V eichlerské češtině vazba mezi gramatickým rodem a pohlavím neexistuje (až na výjimku u úředních jmen) a pohlaví se v případě potřeby vyjadřuje slovy, často současně se sexuální orientací, ale nejčastěji se nevyjadřuje vůbec.

Singularis: abych upřesnila toho bratrance - je mu 43.. byl ženatý, má dvě děti, měl fungující rodinu, než si uvědomil, že chce být ženou a všechno zahodil.. svým způsobem je to sobec, protože děti i ženu odstřihl a soustředil se jen a jen na sebe.. je zvláštní povaha, asi trošku extrém.. :)

ono je fajn, znát více pohledů na svět.. i těch, co nevyčteš zrovna z knížky.. a jsem ráda, že tě alespoň něco z toho, o čem tu diskutujeme, zaujalo :-)

hloubá mi hlavou jedna osobní otázka, na kterou nemusíš odpovídat, pokud to vyhodnotíš, jako opravdu soukromou věc.. ale vzhledem k tomu, že se bavíme opravdu otevřeně.. pořád se mi honí hlavou, jestli tě uráží, když na tebe někdo mluví mužským anebo ženským rodem.. a co máš raději.. jestli se to střídá nebo v jaké poloze se cítíš lépe?

Amelie M.: To, že naši rodiče, jsou "stará generace" je dobré vysvětlení. Souhlasím.

Myslím, že bratrancovo chování může být alespoň zčásti způsobeno i jeho situací. (Neznám ho, takže teď budu trochu spekulovat.) Je mladší než sestřenice, a má tedy blíž k pubertálnímu "období revolty", které takovéto sobecké chování podporuje; asi je ještě ve věku, kdy není dostatečně samostatný, má nedostatek sebedůvěry a potřeboval by se opřít o blízké lidi, tedy hlavně o rodiče, jenže ti ho podpořit nedokážou, a tak je v tom sám a musí ho to trýznit a pak se nedivím, že vinu za tento stav svádí na své okolí a všechny, kdo jsou zrovna v dostahu. Nesnažím se ho omlouvat, určitě není správné, že se tak chová, a bylo by pro něj i okolí lepší, kdyby se choval jinak, jen říkám, že z psychologického hlediska jeho chování (pokud platí moje spekulace) asi chápu.

Myslím, že Tě chápu docela a souhlasím. Umíš se velmi pěkně vyjadřovat a máš praktické zkušenosti, které mi chybí. Děkuji, že ses se mnou o tyto zkušenosti podělila. Také mi otevíráš nové pohledy na svět a moc si toho vážím. :)

Orionka: Hm, příliš zvláštní zážitek, který ještě nemám zpracovaný.
Díky za schovívavost .)

musel jsem si to 3x přečíst ... svatá pravda ;)

Zřejmě je to hodně osobní, tak nevím, jestli si mám troufnout komentovat. Ale vnímám tam rozpor - přesvědčuješ se rozumem, že je to požehnání, ale přitom cítíš, jak to bolí.

Tak ta se ti povedla :)

Děkuji za upozornění. S tou rytmikou se moc netrap, ani já se netrápil :)

Hezký nápad. Jenom pozor na překlep - odvážným jsi. A nějak mi to nesedí rytmicky, možná blbě čtu.

Singularis: ano, s těmi ženami máš pravdu, ale to není nic proti tomu, co jsem řekla já.. i to patří do mé odpovědi :) a jaroušek je gay.. takže ho vnímáme tak nějak trošku zženštile.. on se tak i chová.. v přítomnosti muže, který je na ženy, bychom si takhle pusu na špacír asi nepustily :))

díky, za vysvětlení pojmu konotace, už jsem se lekla, že jsem úplně blbá :)) nakonec je blbá wiki, to se mi ulevilo :))

MtF.. víš.. obecně si myslím, že je hlavně průšvih v tom, že naši rodiče, jsou ještě "stará" generace, s jinými pravidly a náhledem na svět.. i mnozí z našich současníků, jsou uvízlí ještě kdesi tam, kde naši rodiče.. někteří ale, už jsou mnohem dál a akceptují mnohem snadněji odlišnosti..

řeknu ti svou zkušenost

myslím, že jsem víceméně tolerantní.. pokud je někdo odlišný, nejsem z těch, kdo by se tomu nějak výrazněji vysmívali nebo si ťukali na čelo..

mám bratrance, který se stal před rokem (či dvěma, už nevím), ženou.. ten přerod trval dlouho a můj strejda s tetou, jeho rodiče, to naprosto zdrtilo.. jsou to úžasní lidé, ale tohle je položilo do kolen.. prostě to nechápou a nikdy asi nepochopí, snaží se ho respektovat, ale přesto ho nedokáží oslovovat "moniko", jak si přeje, ale stále je pro ně "martin"..

já osobně, mám také problém, mít ho za ženu.. a raději ho neoslovuji vůbec.. kdyby se jmenoval "martina", asi by to pro mě bylo snazší.. ano, ač jsem tolerantní, musím uznat, že když je to takhle blízko, najednou to ve mně vězí a hlodá.. a přemýšlím, jestli je to "normální".. ale, upřímně myslím, že to, že mi to nepřijde "normální", je způsobeno jejím chováním, chová se totiž jako kráva.. jenom po nás štěká, jak jsme netolerantní a zlí.. a přitom nám nedala prostor, se s tím sžít.. pořád jenom řeší sebe a nechápe, že i okolí se s tím potřebuje srovnat.. přitom se jí snažíme opravdu vycházet vstříc..

asi před půl rokem přišla moje sestřenice, které je čtyřicet s tím, že by chtěla být muž.. doteď byla lesbického zaměření a my jí tak brali v pohodě, bylo to snazší, než komplet přeměna bratránka.. na druhou stranu, když řekla, že chce být muž.. u ní nejsem tak v rozporu, jako s ním/ní - baví se o tom s námi otevřeně, naslouchá nám, my nasloucháme jí.. a je to jiné.. nestaví nás automaticky do pozice odsuzujících a nechápavých.. ale vnímá nás.. i to, že pro nás to také není snadné.. no a je renata a říkáme jí "rendo".. její přístup je mnohem lepší a usnadńuje to život jak jí, tak nám..

a co jsem tím vlastně chtěla říct? že je snadnější být tolerantnější k cizím, než k vlastním.. a že hlavně i ti odlišnější, by měli být tolerantní k těm běžnějším a uvědomit si, že to není snadné ani pro jednu stranu :-) snad mě trošku chápeš..

Lenča: Děkuju. Jsem rád, žer se Ti líbí! :-)

Jé, to je krásná óda :)

Orionka: Tak koukám, že jsem na konec alexandrínu nenapsal obligátní: pokračování v neděli (a bajka). Takže vlastně plaším zbytečně, i když ne, už jsem to na dotaz, kdy a co bude dál, avizoval.

Tvoříš bajku? To je náhodou zajímavý útvar, jednu mám kdesi zapsanou, o valachovi a dostihovém koni nebo tak nějak. Byl to tenkrát úkol... moje první úloha po děsně dlouhých letech, tak mě i bavila :).

Amelie M.: Teď mě napadlo, že ty Hovory o H vlasně nebyly v nepřítomnosti mužů, takže tento příklad beru zpět.

Amelie M.: Myslím, že rostliny emoce asi necítí, a pokud snad nějaké ano, určitě úplně jiné než ty, které cítí lidé.

Děkuji za ty výhrady k zápisku VKate. Dávají smysl a jsou pro mě zajímavé. :)

Amelie M.: Děkuji za odpovědi. :-)

- Ke komunikaci žen: Já myslím, že těch rozdílů bude víc. Připadá mi, že ženy v nepřítomnosti mužů asi víc spoléhají na různé nevyřčené modely chování. Např. v knize "Jsem tranďák" popisuje Tereza Spencerová (MtF transsexuál), jak už jako žena navštívila kadeřnictví a kadeřnice probíraly, jak se jim který muž líbí (sexuálně), a když přišel zákazník-muž, okamžitě (bez zřejmé domluvy) přešly na téma móda. Nebo třeba hrají takové "hry" jako jsi zaznamenala ve svém díle http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=29816-hovory-o-h-hospoda .

- Co za pocity..., Proč je tak těžké...: Souhlasím.

- Konotace: Ta definice na Wikipedii je hrozná, sotva jí rozumím i já. Konotace je podle mě vedlejší význam či zvyklost, která ovlivňuje chápání významu určitého slova. Např. když řeknu "Můj muž se rozhodl, že mě opustí.", konotací slova "muž" v tomto významu je předpoklad, že já (osoba, která větu říká) jsem žena. Nebo třeba nedávno mi rodiče řekli, že slovo "potomek" pro ně má jakési negativní zabarvení - neřekli by "Milujeme našeho potomka, protože on je to nejdražší, co máme." (Mimochodem, odstraňování konotací je hlavním cílem politické korektnosti.)

- Není schopnost...: Souhlasím.

- Je zvuk...: Také si myslím. :-)

- Proč vadí MtF...: Byla to konkrétní zkušenost autora v knize "Jsem tranďák" a potvrdila se mi v mé vlastní rodině: Když jsem si pořídil/a nějaké dámské boty, silonové podkolenky, chtěl/a si nechat narůst dlouhé vlasy apod., otci to vadilo mnohem víc než matce, přestože on je normálně mnohem flegmatičtější.

- Jak zjistit...: Děkuji. Budu nad tím uvažovat a možná zkusím alespoň u těch věcí, které považuji za důležité, žádat i o negativní vyjádření.