29.08.2015 - 19:40
19(4.)
První strofa je skvělá. No, a dál dle kategorie nebudu už radši ty rýmy nijak soudit ... ;-)
29.08.2015 - 17:02
15(12.)
shane: Díky, jsem ráda, že se ti líbí a fajn harašení :D
29.08.2015 - 14:20
2(1.)
Vtipná pravda, která v oné akutní situaci není ale vůbec ani trochu vtipná :D
29.08.2015 - 13:57
8(2.)
Lenča: Díky! Já to sice tentokrát nestíhal poslat do soutěže, protože starý kompík se sekal a autor sám kolaboval, ale už mám svůj noťásek opravený a trochu jsem nabral sil, tak mám zas touhy rozsévače...:-)
Klidně si bouchej, v téhle naznačené formě to neuškodí, spíše naopak...:-)
Klidně si bouchej, v téhle naznačené formě to neuškodí, spíše naopak...:-)
29.08.2015 - 13:52
8(1.)
Moc hezká, optimistická. Až se budu kvůli něčemu mračit, vzpomenu si na tvá slova "proč mračit se jak nevybuchlá mina" a bouchnu smíchy :D Super, díky :)
29.08.2015 - 13:51
10(7.)
Na tohle téma se už krásně vyjádřil jeden skvělý libanonský autor a filozof, jehož díla objevíš i v knihovnách:
"Krása je něco, co přitahuje tvou duši a touží dávat, ne přijímat. Kdykoli se setkáš s krásou, cítíš, že tvoje vnitřní ruce se k ní vzpínají a touží ji uchopit a vnést do svého srdce. Je to velkolepost prodchnutá žalem a radostí; je to něco neviděného, co přesto vidíš, něco neurčitého, co přesto chápeš, a němého, co slyšíš - je to svátost nejsvětější, která začíná v tobě a končí nesmírně daleko za tvou pozemskou představivostí..." (Chalíl Džibrán)
:-)
"Krása je něco, co přitahuje tvou duši a touží dávat, ne přijímat. Kdykoli se setkáš s krásou, cítíš, že tvoje vnitřní ruce se k ní vzpínají a touží ji uchopit a vnést do svého srdce. Je to velkolepost prodchnutá žalem a radostí; je to něco neviděného, co přesto vidíš, něco neurčitého, co přesto chápeš, a němého, co slyšíš - je to svátost nejsvětější, která začíná v tobě a končí nesmírně daleko za tvou pozemskou představivostí..." (Chalíl Džibrán)
:-)