ale ta je krásná, tak jednoduše plyne a přesto tak překrásně vyjádřená atmosféra... :-)

Amelie M.: Možná ano! :-)
Taky mám některá svá dítka více v oblibě pro chvíle, kdy vznikla či pro ohlas lidí mně blízkých...:-)

Lenča: První dva verše mě velice upoutaly, jsou super, jak rýmy tak myšlenka. :) Pak je to na můj vkus moc takové formálně i myšlenkově uvolněné. Já jsme spíš na morbidní humor a ten by tu perfektně seděl. Ale to je všechno otázka vkusu. :)

Amelie M.: Tak to blahopřeju! No, já v novější době taky vyhrál, např. dvě dvd v country radiu, obě s Vinnetoue a Old Shatterhandem, a pak ještě knihu Vaříme bez soli, pro změnu v českém rozhlase...:-)
A když ještě KIRA vydávala Luští celá rodina, tak taky dvakrát: knihy, mgf. kazetu a šroubováky...A kluci taky vyhráli, trika a knihy, posílal jsem jim to v jedné obálce s mými řešeními. :-)

shane: Díky za milé verše :)

Amelie M.: Není zač! A určitě je nás víc...:-)

Amelie M.: A pročpak mne lituješ? Že jsem nevyhrál? Jinak já jsem na tu telefonickou soutěž Binga a další blbinky, co se tehdy vynořily volal z práce. A protože jsem měl avízo, že máme napíchlej služební telefon, tak raději ze zkušebního vozíku. Vlastně jsem na to hned dělal zkoušky tarifování. Takže jen ten čas, co jsem luštil ty křížovky a rébusy s nadějí na třeba 2 tácy byl můj vklad. A procvičit si mozkové závity nebylo k zahození, takže jsem vlastně nic netratil...:-)))

Amelie M.: Jj, líbí! Četl jsem předtím ty Oči modré po tátovi, tohle pak fakt pohladilo...:-)

Amelie M.:
Ano, smrt je někdy bolestivá zvlášť u dítěte a u toho i nepochopitelná...:-(

shane: možná roztají, vznesou se jako pára vzhůru, zase zmrznou a studí nás opakovaně na nose.. kdo ví :-))

tuhle svou mám moc ráda..

shane: sem tam se mi povedlo taky něco vyhrát.. třeba v soutěžích v rádiu.. cd karla gotta atp. :)) ale mám kamaráda, který dvakrát po sobě vyhrál auto u jedné firmy s bédou trávníčkem :D s odstupem tří let - tomu říkám štěstí :D

shane: díky za souznění ;)

shane: no, to poslední je jediná věc, co jsem si vymyslela :D ale tebe teda upřímně lituju :D

shane: jsem ráda, že se ti líbí :-)) můžeš kouknout i na autentickou verzi.. https://www.youtube.com/watch?v=HppwwRUOucA

koiška: jejda.. já úplně přešla tvůj hezký komentář.. :)) děkuju za něj!

shane: kdo ví, jak to je shane.. třeba to někdy rozklíčujeme, každopádně, je tohle asi jedna z největších bolestí, co lidé mohou v životě zažít.. ono někdy stačí si jen představit.. a už to bolí.. díky za návštěvu..

taron: děkuju ti taron za návštěvu a důvěru..

Je to takové mile něžné a sladce dráždivé, ale právě jen tak lehounce, nenásilně, aby i čtenář mohl uplatnit svoji fantazii...:-(((
Vždycky když čtu, že někdo cosi hodnotí jako obehrané, kýčovité etc...cosi se ve mně bouří! Vždyť to by pak i sama Láska byla obehraný kýč...Pro mne je důležité, jak to na mne působí, jaké to ve mně budí pocity a až teprve zkoumám prostředky, které ony pocity vyvolávají...
A tohle mi zní jkao mazlvá melodie plná Lásky, která souzní s naladěním mé vlastní struny. :-)
Bylo mi docela líto, žes nemohla na ten sraz do Prahy, protože jsi bezesporu zajímavý exemplář psance a tvůj záběr je veliký! I když samozřejmě těch lidiček, co bych rád poznal osobně, by se našlo víc! Některé jistě uhodneš...:-)))

Jo, to poslední se mi taky stalo! Pak jsem rozesmál pár lidí, když sem se hlásil: Haló, tady Impulsovi! Dokonce i když jsem volal sám a někam úplně jinam a z ouplně jiných pohnutek...:-)

Amelie M.: Každý, kdo propadl kouzlu inspiračních chvilek a poznal pocit "velkého stvořitele byť nepatrných věcí" a okusil radost z toho, že někoho zaujaly, pobavily či potěšily, ti porozuměl! Ano, člověk ztrácí pocit hranic a míchá skutečnost s fikcí, vytváří si svůj zvláštní pohádkový svět a rád do něj vpouští spřízněné duše...:-)