Bolavá... ale krásně napsaná...

Yana: Byl náročný den... Děkuji.

A42: Dík. Až se sejdem na bigbítu, máš u mě pivo.

Přečetla jš si to v takový dobrý čas. Vážně se mi to líbí, je to dost povedené a takové, jak to říci, propracované!

Dobře jste to uvařili. ;-)
Trochu mi to připomnělo Blues milenců z kina Svět.

Výstižné, jakoby všechno vykřiklo naráz ten pocit.

Jo to je síla. Úplně je z toho cítit ty kelímky od piva a vůbec všechno.

hezké :-)

Yana: Děkuji to potěší byl to jen takový rychle zrealizovaný nápad a sem rád že se to líbí :)

Chtě nechtě mě to pobavilo, vlastně tou anotací mi to dovoluješ, neměl bys tolik koukat na horory:-) a vůbec je tam ukryto víc filmů, nejen hororových, mně se to libí, vlastně to má i nádech parodie

Zamila: Yana: Díky. Základ básně je reálný výjev, který jsem spatřil na Krausberry v Nových Dvorech. Je popsaný v první sloce. Ti dva toho měli jistě ještě hodně před sebou, ale už byli hodně prošedivělí. I to jak vítr pozametal kelímky se stalo. Potřeboval jsem do toho dostat, kousek textu písně. Plzeňáka Cimburu mám z bigbíťáků nejradši, navíc úryvky textu se mi hodili obsahově a píseň samotná svým kontrastem skvěle báseň doplňuje:

...točil se se mnou celej svět
po šesti pivech ve skleníku
bylo mi slabech patnáct let
tajně jsem dával přednost mlíku...

Je v ní síla, to se mi líbí

pěkné..ale smutné :)

Pár slov a je mi z nich nějak těžko, vyburcovaly moji představivost, myslím že se ti povedlo dílko hodné zamyšlení, je mi z ní smutno a nemyslím vůbec jen na holuby

nejsem bigbeaťačka, přesto mě to oslovilo, protože chci taky pít až do dna...Jinak se mi moc líbí ta první sloka, ta je skvěle popisná, vidím přesně ty "zjevy" to nemá vyznít hanlivě, protože image neznamená že jsou jiní než já, ty, kdokoli, ale na život bych si s nima připila, je mi z té básničky i trochu smutno, stárneme...ale vlastně no a co :-)

páči sa mi toto dielko

Těším se na hudbu. Myslím, že z toho bude docela pěkná píseň.

Když nad tím přemýšlím, vzpomněl/a jsem si na tvrzení (nevím, zda pravdivé), že bývaly doby, kdy rodiče učili svoje děti plavat tak, že je hodili do řeky a čekali, kolik jich vyplave. Pokud to tak opravdu bylo, byla tehdy sebevražda mnohem snažší... (alespoň v určitém věku)

Pěkné dílko...

A42: Děkuji za návštěvu. Ano, byl to momentální výkřik.

Zamila: Člověk někdy musí napsat něco okateho Zam, ale mě se to tak nějak daří pořád. Ale děkuji mnohokráte!