Nikytu: No teda... u takové hříčky?

Nikytu: To jsem rád, děvče.

Yana: Srandičky, to je moje. Díky.

Hezký. Pobavilo mě. :-DDD

Konec a začátek se mi líbí nejvíc - je to krásně poetické. :-)

Yana: Děkuji. :-)

Melancholie až z ní je zima, ale nádherná ve své prostotě.

Já se pobavil. Děkuju ;-)

je skoro taková melodická jako písnička a ano v dobrém i ve zlém, tak by to mělo být

a mohl by se na něj někdo zlobit? tedy tu erotiku a sex k tomu je zapotřebí velká představivot, je to takový jednoduchý a naivňoučkýa v tej jednoduchosti se mi to něčím líbí

Ty jsi opravdovej filozof! Nevim kolik mam klíčů, musela bych vstát z postele a jít je počítat, to se mi nechce, ale měla jsem jich plnej keramickej hrnek, k ničemu, byly naházený v tom hrnku a byl tam klíč i od naší první škodovky, letos v létě jsem je odnesla dětem na statek k nějakej hře e teď mam doma jenom ty klíče co někam pasujou, lezlo mi na nervy mít tolik klíčů a dávno zapomenout kam se strkaly :-) A těším se na další klíče...

Znám ten obrázek :-) a moc hezky jsi ho popsala

Skvělé, je znát že básník je zcela polapen múzou...píše ti to :-) A ta anotace, bravo, zrychluje pulz a burcuje představivost, to všechno v rámci slušnosti

Je to pár dní, co mě zaujal stejnej obrázek. Moc pěkně se ti to povedlo zachytit do slov. Fakt krásný! Btw - letos jsem kupodivu muškáty stihl uklidit!!! :-)

Líbí, umět se zastavit a pozorovat detail, to samo o sobě je velké úmění :)

Líbí se mi hodně, decentní, křehká...

kmotrov: zajímavý komentář, ale momentálně v tom vidíš mnohem víc, než tam opravdu je..

v této básni muškátové květy nejsou jinotajem.. jsou to čistě jen muškátové květy, kterých jsem si všimla uprostřed jednoho velkého sídliště - "vprostřed života".. byly pokryté námrazou a ten obraz, ač zdánlivě krásný, na mne působil smutně - "smutně zdobící"..

korálek: to mě těší, díky :)

Nádhera :-)

Líbil by se mi k tomu název:
Podzimní rovnodennost.

A trochu jiné členění:

vprostřed života
tiše sleduji
jak bojují s mrazy
lidmi zapomenuté
muškátové květy

smutně zdobící
okenní parapety

Ta rovnodennost by korespondovala s tím co píšeš -" vprostřed života," máš zhruba tolik za sebou jako před sebou. Brzy se stmívá, přichází mrazíky, ale ještě máš v sobě léto, pořád kveteš, pořád jsi hezká a je Tě škoda sundat z okna. V tomhle kontextu bych přemýšlel nad tím, čím bych nahradil slova zapomenuté a smutně.

Tohle všechno je možná v přitažlivosti květů na podzimním parapetu.
Ale jen možná...