Slavku, asi jsem příliš konzervativní, ale dovolil bych si malou poznámku. Myslím, že vázaný verš by měl mít správný rytmus, a proto se musí shodovat počet slabik odpovídajících veršů. Nevím, zda to platí obecně, ale klasikové to tak dělali.

Tak tady se tvůrčí krize evidentně nedostavila.. :-) je to krásný.

slavek: jo_: No já momentálně v klubu jen tiše přihlížím neb mám tvůrčí krizi.. :-). Jednoduše to dře, ale to se poddá..

vím jen jednu věc..nikdy se nepoučíme☺☺

Velmi příjemné čtení při mé ranní kávičce :)

tak to bys mohl být s lásky sněden☺☺☺,ale asi by bylo lepší používat intuice☺☺usmívej se☺

jo_: Dííík

Kondenzované city v pár větách; hurikánům v duši zas tolik nečel - při takové zamilovanosti jsou krásné; jako tohle dílo.

Nevím, jak to je s prózou, ale třeba báseň se podle mě nedá nutit. Buď chce přijít sama, nebo je to vysezenej pokroucenej mrzáček. Slova jsou někdy plachá. Čím víc se na ně tlačí, tím víc se schovávaj :)

Amelie M.: Hrozně mě těší, co říkáš. Asi bych se bál nazvat to úvahou, ale máš vlastně pravdu. Děkuju za návštěvu. Rád jsem tě tady viděl :-)

:-) hezky, hravy..

znam to.. nech to plynout.. jako v zivote je to nahoru a dolu.. a napadaji-li te rymy, pis rymy.. nech i slova plynout.. vem tuzku a na nic nemysli, prijde to samo.. anebo tuzku zahod a mysli na neco jineho.. i tak to prijde samo.. don't worry, be happy :-)

Amelie M.: Jo, loni tady byla opravdová a krásná zima. Letos bych už měl možná trochu strach dívat se kolem. Lesy tady mizej jak kdyby je bral kosou. To je teď takovej novej charakteristického obrázek Vysočiny. Lesy jsou místo zelený rezavý, řvou v nich pily a harvestory a vznáší se nad nima kouř. O kousek klidu už moc nezakopneš.

Amelie M.: Já si zas užil tu chvilku. Těch fakt zimních letos moc nebylo. A nebude. Na zahradě mi už víc jak tejden koukaj narcisy a sýkorky si čistěj budku. Tak je holt asi čas na básnění o jaru. V půlce února!

jo_: Amelie M.: Takový chvály na čtyři řádky... Díky, fakt mě to těší :)

Zrovna jsem jeden takový byt vyklízel, bylo mu 44 let.Zemřel u stolu s podepřenou hlavou,švagr.Nandal jsem si do kapes roky co nedostal k prožití a berte si Vy co mrtví za živa mrháte časem.Ale má to podmínku......prožijte ten bonbón,den,hodinu,minutu,nádech co nedostal On.

Okamžik dokonale popsán... Výstižné, stručné a jde to i pod povrch...

Hmmm, pověstný strach z bílé stránky... Zvláštní, uvážíme-li, že papír snese vše, tak piš...

hezky.. "kdyz stojis v hovne, nema cenu spechat" - myslim, ze tohle zivotni moudro uz asi nikdy nezapomenu.. ;-) vsechny palce nahoru :-)

ticha, nezna, krehka a presto velice silna..nadhera.. diky Amelie, ze jsi ji vytahla..