technicky opět nedokonalé,snad aspoň obsah bude lepší ;-)

V poslednej dobe sa mi múza vyhýba, alebo ma navštevuje v iných ako básnických formách. Táto báseň je jedna z mála, čo som za posledný pol rok napísal. Snáď sa bude páčiť.

Asi to nemá vyšší uměleckou hodnotu...jenže je to realita

...všechno je proti mně...i moje vlastní pocity, moje sny a iluze, protože pořád je tam trocha naděje a vzpomínek na to, že jsem byla milovaná a zamilovaná...člověk by se mlátil do zdi...! (berte to spíš jako emocionální výkřik, protože uvnitř, uvnitř křičím...)

zase poprvé, a asi po stopadesáté ....ničí to.

Věci známí, jsou tak cizí....

je to jen křik, výkřik a vzpomenutí, že nikdy nezapomenu..

Tak mě někdy přepadne smutek a tohle je výsledek:-)

***

Fairytale gone bad. Pro Kubíka...kamaráda?

K takovým věcem se nic nedodává... ;)

Asi je dost slabá...Vznikla, když jsme čekala na tramvaj...

moje pocitovka a tak trochu pravda...