Pocitovka z jedné hodiny ranní.

.

ani nechci videt jak dlouho to je co jsem naposledy neco napsala,...prijde mi to jako vecnost

noční

třeba bouřkám

asi nejpovedenější za delší dobu (kategorie se mi fakt nechce podrobně vyhledávat a přemýšlet kam báseň zapadne...)

Báseň zachycuje proces vytírání, který ukazuje na nepřízeň osudu a determinismus.

***

kupi se mi v hlave ted hrozne moc veci

clovek si musi pomoct sam. vyhrabat se ze sracek, zvednout hlavu, jit dal. tohle sem udelala a du. delam co chci, mirim kam chci, opoustim koho chci a sem s kym zrovna ted chci bejt. neni to dokonaly, ale je to krasny. nechci se toho vzdat.

.

Po létě zase potkáváme město.