objevená v poznámkách.. myslím, že jsem tehdy měla co do činění se vzpomínkami...

//////////////////

Tuhle jsem napsala při čekání na autobus do práce.. Malý klučina se totiž hrál v parku opodál s míčem a mně nějak propadli vzpomínky..

.....

Zmatené jak veverka v parku...já to však asi chápu :-D

psáno při velké krizi, z které jsem se potřebovala dostat...

Za každého počasí.

***

Radši bych slyšela pravdu, i když je horší než ty povídačky...

...některý dny...prostě vážně nemají smysl...("jéchecheche!:D:P)

Takový malý výkřik, co mně napadl... Zítra možná napíšu pokračování

Utíkáme do světa iluzí, abychom nemuseli lhát o sobě samých

Dopředu - dozadu..Stop&Go..:-)

jen kdyby z toho někdy nešel takový strach:)

..uvnitř srdce, uvnitř myšlenek, uvnitř pochopení, uvnitř nás..."dál už mě netrap, blázne"....(opě příliš osobní)

to víte... jednomu je dva dny osmnáct.. a neví co by :)

Čím je člověk starší, tím více má sklon rekapitulovat dosavadní život a tak trochu i filozofovat. Prostě se s tím vším snaží nějak vyrovnat...A nejsilnější je to právě na počátku nového roku...

Další z mých reflexních dílek inspirované čísi básní...