Dnes trochu jinak. Co dodat? Snad jen: Kdo si hraje, nezlobí. ;-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
jak jinak se uvést, že? Prosím mírně, mám strach :D
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jen jedna taková pocitová...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jedná se o prvotinu mého nového směru v psaní, s kterým experimentuji. V plánu jsou i další díla... Budu ráda za komentáře a hodnocení.
![]() ![]() ![]() ![]() |
To je tak, když se dopustíte překlepu, a on se ujme. Tak zde máte jeden z možných výkladů sloňování. :-D
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jedná se o druhou báseň ze sbírky *Odhalena... nakonec*, kde zkouším nový směr v psaní. Budu ráda za komentáře. Děkuji.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Na hraně jsou jen dvě možné cesty...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Na chvíli opustit sychravost dní a zasnít se o kouzlu krásného okamžiku...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Když projde kolem vás a probudí ve vás vše - a vy to toužíte sdělit druhým - ale tu základní esenci vám nedá /správná slova/...... Alegorická báseň
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jedna temnější proměna... Za inspiraci z části vděčím písni kapely Oomph! - Labyrinth...
![]() ![]() ![]() ![]() |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nespěchat na ni, však ona má svůj čas... Nechce-li přijít dříve, dejte jí čas na zrání či na spánek ... ;-)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Prostě jen takový výkřik...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Lidé jsou jako zrcadla,zrcadla tvoří bludiště.
![]() ![]() ![]() ![]() |
Může být dobrým sluhou, ale i špatným pánem... Ať už se vztahuje k čemukoliv...
![]() ![]() ![]() ![]() |
...nehrají, jen tiše čekají...
![]() ![]() ![]() ![]() |
Symbolická, pocitová... (inspirováno hudební melodií)
![]() ![]() ![]() ![]() |
... Jenže co?!
![]() ![]() ![]() ![]() |
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)